Britové otestují, jestli se dají kombinovat dvě různé vakcíny. Doufají v silnější ochranu

Oxfordská univerzita hledá dobrovolníky, kteří na sobě budou testovat kombinování dvou různých vakcín proti covidu. Vědci chtějí zjistit, jestli by to nemohlo zvýšit účinky očkovacích látek a zda je to bezpečné.

Britské předpisy už kombinování vakcín povolují, ale pouze v případě, kdy si lidé přijdou pro druhou dávku a vakcína, kterou dostali původně, už není dostupná.

Ve studii financované britskou vládou má nyní figurovat 820 dobrovolníků ve věku nad 50 let, kteří zatím nebyli očkováni proti covidu. Dostanou první dávku vakcíny AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech –⁠ část z nich pak dostane jako druhou dávku jinou látku, část stejnou.

 Vědci chtějí vědět, jestli je ochrana proti covidu při kombinování vakcín stejná, snížená, nebo ještě lepší, než když je podávána v obou dávkách stejná vakcína. Autoři studie věří, že informace, které shromažďují, budou užitečné nejen pro Spojené království, ale pro celý svět.

Naděje pro budoucnost

Výzkumníci věří, že existuje možnost, že podání dvou různých vakcín za sebou by mohlo člověku poskytnout větší ochranu proti nakažlivějším variantám viru, které se objevily například ve Velké Británii, Jižní Africe a Brazílii –⁠ a jichž bude v dalších měsících a letech přibývat.

„Pokud prokážeme, že tyto vakcíny lze používat zaměnitelně ve stejném harmonogramu, značně to zvýší pružnost dodávek vakcín a mohlo by to poskytnout vodítka, jak zvýšit šíři ochrany proti novým virovým kmenům,“ popsal cíl výzkumu Matthew Snape, vakcinolog z Oxfordské univerzity a hlavní autor studie.

Slibné signály

Na tiskové konferenci, kde byl projekt představen, Snape řekl, že ze studií na myších vyplývá, že kombinace adenoviralové vektorové vakcíny, jako je ta oxfordská, s mRNA vakcínou (například Pfizer/BioNTech) může vyvolat lepší imunitní odezvu.

Obě vakcíny, stejně jako vakcíny Novovax a Janssen, které budou v případě jejich schválení pravděpodobně do studie přidány, cílí na hrotový protein viru, jímž SARS-CoV-2 proniká do buněk. „Právě proto předpokládáme, že tyto kombinace vyvolají dobrou imunitní reakci. Nejdřív to ale musíme otestovat,“ řekl Snape.

Imunitní odezva by mohla být díky kombinaci dvou vakcín nejen silnější, ale dokonce i dlouhodobější: čím vyšší úroveň protilátek, tím delší by také měla být jejich životnost.
Vědci zatím kombinování jakýchkoliv vakcín nedoporučují, dokud si nebudou absolutně jisti tím, že je tento přístup bezpečný a účinný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled