Britové otestují, jestli se dají kombinovat dvě různé vakcíny. Doufají v silnější ochranu

Oxfordská univerzita hledá dobrovolníky, kteří na sobě budou testovat kombinování dvou různých vakcín proti covidu. Vědci chtějí zjistit, jestli by to nemohlo zvýšit účinky očkovacích látek a zda je to bezpečné.

Britské předpisy už kombinování vakcín povolují, ale pouze v případě, kdy si lidé přijdou pro druhou dávku a vakcína, kterou dostali původně, už není dostupná.

Ve studii financované britskou vládou má nyní figurovat 820 dobrovolníků ve věku nad 50 let, kteří zatím nebyli očkováni proti covidu. Dostanou první dávku vakcíny AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech –⁠ část z nich pak dostane jako druhou dávku jinou látku, část stejnou.

 Vědci chtějí vědět, jestli je ochrana proti covidu při kombinování vakcín stejná, snížená, nebo ještě lepší, než když je podávána v obou dávkách stejná vakcína. Autoři studie věří, že informace, které shromažďují, budou užitečné nejen pro Spojené království, ale pro celý svět.

Naděje pro budoucnost

Výzkumníci věří, že existuje možnost, že podání dvou různých vakcín za sebou by mohlo člověku poskytnout větší ochranu proti nakažlivějším variantám viru, které se objevily například ve Velké Británii, Jižní Africe a Brazílii –⁠ a jichž bude v dalších měsících a letech přibývat.

„Pokud prokážeme, že tyto vakcíny lze používat zaměnitelně ve stejném harmonogramu, značně to zvýší pružnost dodávek vakcín a mohlo by to poskytnout vodítka, jak zvýšit šíři ochrany proti novým virovým kmenům,“ popsal cíl výzkumu Matthew Snape, vakcinolog z Oxfordské univerzity a hlavní autor studie.

Slibné signály

Na tiskové konferenci, kde byl projekt představen, Snape řekl, že ze studií na myších vyplývá, že kombinace adenoviralové vektorové vakcíny, jako je ta oxfordská, s mRNA vakcínou (například Pfizer/BioNTech) může vyvolat lepší imunitní odezvu.

Obě vakcíny, stejně jako vakcíny Novovax a Janssen, které budou v případě jejich schválení pravděpodobně do studie přidány, cílí na hrotový protein viru, jímž SARS-CoV-2 proniká do buněk. „Právě proto předpokládáme, že tyto kombinace vyvolají dobrou imunitní reakci. Nejdřív to ale musíme otestovat,“ řekl Snape.

Imunitní odezva by mohla být díky kombinaci dvou vakcín nejen silnější, ale dokonce i dlouhodobější: čím vyšší úroveň protilátek, tím delší by také měla být jejich životnost.
Vědci zatím kombinování jakýchkoliv vakcín nedoporučují, dokud si nebudou absolutně jisti tím, že je tento přístup bezpečný a účinný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...