Britové otestují, jestli se dají kombinovat dvě různé vakcíny. Doufají v silnější ochranu

Oxfordská univerzita hledá dobrovolníky, kteří na sobě budou testovat kombinování dvou různých vakcín proti covidu. Vědci chtějí zjistit, jestli by to nemohlo zvýšit účinky očkovacích látek a zda je to bezpečné.

Britské předpisy už kombinování vakcín povolují, ale pouze v případě, kdy si lidé přijdou pro druhou dávku a vakcína, kterou dostali původně, už není dostupná.

Ve studii financované britskou vládou má nyní figurovat 820 dobrovolníků ve věku nad 50 let, kteří zatím nebyli očkováni proti covidu. Dostanou první dávku vakcíny AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech –⁠ část z nich pak dostane jako druhou dávku jinou látku, část stejnou.

 Vědci chtějí vědět, jestli je ochrana proti covidu při kombinování vakcín stejná, snížená, nebo ještě lepší, než když je podávána v obou dávkách stejná vakcína. Autoři studie věří, že informace, které shromažďují, budou užitečné nejen pro Spojené království, ale pro celý svět.

Naděje pro budoucnost

Výzkumníci věří, že existuje možnost, že podání dvou různých vakcín za sebou by mohlo člověku poskytnout větší ochranu proti nakažlivějším variantám viru, které se objevily například ve Velké Británii, Jižní Africe a Brazílii –⁠ a jichž bude v dalších měsících a letech přibývat.

„Pokud prokážeme, že tyto vakcíny lze používat zaměnitelně ve stejném harmonogramu, značně to zvýší pružnost dodávek vakcín a mohlo by to poskytnout vodítka, jak zvýšit šíři ochrany proti novým virovým kmenům,“ popsal cíl výzkumu Matthew Snape, vakcinolog z Oxfordské univerzity a hlavní autor studie.

Slibné signály

Na tiskové konferenci, kde byl projekt představen, Snape řekl, že ze studií na myších vyplývá, že kombinace adenoviralové vektorové vakcíny, jako je ta oxfordská, s mRNA vakcínou (například Pfizer/BioNTech) může vyvolat lepší imunitní odezvu.

Obě vakcíny, stejně jako vakcíny Novovax a Janssen, které budou v případě jejich schválení pravděpodobně do studie přidány, cílí na hrotový protein viru, jímž SARS-CoV-2 proniká do buněk. „Právě proto předpokládáme, že tyto kombinace vyvolají dobrou imunitní reakci. Nejdřív to ale musíme otestovat,“ řekl Snape.

Imunitní odezva by mohla být díky kombinaci dvou vakcín nejen silnější, ale dokonce i dlouhodobější: čím vyšší úroveň protilátek, tím delší by také měla být jejich životnost.
Vědci zatím kombinování jakýchkoliv vakcín nedoporučují, dokud si nebudou absolutně jisti tím, že je tento přístup bezpečný a účinný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 10 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 14 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 16 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...