Život Rusů se vrátí k normálu, vyjádřil Putin naději v novoročním projevu

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém novoročním projevu konstatoval, že uplynulý rok byl mimo jiné kvůli pandemii koronaviru obtížný pro všechny. Vyjádřil také naději, že v nadcházejícím období se podaří Rusům vrátit k normálnímu životu. Agentura TASS upozornila, že Putinovo letošní novoroční přání trvalo šest minut, nejdéle ze všech jeho podobných vystoupení v 21. století.

„Nikdo si neuměl představit, jakými zkouškami budeme muset všichni projít. Zdá se, že uplynulý rok do sebe pojal břemeno let několika. Byl těžký pro každého z nás. Pro některé s hořkou ztrátou blízkých a milovaných lidí,“ pronesl šéf Kremlu v projevu, jejž tradičně mohli jako první vidět obyvatelé ruského Dálného východu. Tam vzhledem k časovému posunu nový rok začal s náskokem proti evropské části země.

Zkoušky a neštěstí podle Putina přicházejí nevyhnutelně. Rusy podle agentury Interfax vyzval, aby věřili v sebe, před obtížemi neustupovali a dodal, že je přesvědčen, že se jim společně problémy podaří překonat a vrátit se k normálnímu životu.

Od vypuknutí pandemie Rusko zaregistrovalo přes 3,1 milionu infikovaných a vláda před několika dny připustila, že koronavirus způsobil mnohem více úmrtí, než chorobě připisuje operativní štáb. Ten zveřejňuje denní statistiky, podle nichž dosud s nemocí zemřelo 57 019 osob. Ruský statistický úřad Rosstat koronaviru přičítá 116 030 úmrtí od dubna do listopadu a podle vicepremiérky Taťjany Golikovové mohl virus způsobit až 186 tisíc úmrtí. Úřady rozpor vysvětlují různými metodami výpočtů.

Rekord v délce projevu drží Boris Jelcin

Putin byl dosud podle agentury TASS v novoročních projevech časově úspornější, jeho nejdelší novoroční poselství trvalo přes 4,5 minuty a přednesl ho v roce 2013. Tehdy také nečekaně pronesl dva projevy.

Zatímco jeden byl předtočený tradičně v Kremlu, druhý proběhl před kamerami živě v Chabarovsku. Putin v něm vyjádřil solidaritu s oběťmi katastrofálních záplav, které ten rok postihly ruský Dálný východ. Na rozdíl od předtočené verze v něm rovněž reagoval na teroristické útoky v jihoruském Volgogradě, které si krátce před koncem roku vyžádaly desítky mrtvých.

Rekord drží podle agentury TASS Boris Jelcin, který na sklonku roku 1999 ve svém novoročním projevu oznámil rezignaci. Hovořil déle než deset minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...