Ruští politici považují úterní prohlášení českého prezidenta Miloše Zemana za faktické uznání anexe Krymu. S žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva Kyjevu vyplatit, ale nesouhlasí. Vyplývá to z reakcí ruských poslanců na prohlášení českého prezidenta na schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) ve Štrasburku. Návrhy, které Zeman přednesl, důrazně odsoudil ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Zeman ve svém vystoupení označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy za hotovou záležitost. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemana mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.
Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat“. Jeho návrh vyplatit Ukrajině kompenzaci ale odmítl. Rusko nikomu nic platit nebude, prohlásil Sluckij podle agentury Interfax. „Krym není předmětem obchodu nebo smlouvy. Znovusjednocení poloostrova s Ruskem proběhlo na základě projevené vůle lidu, nikoli cestou koupě a prodeje,“ prohlásil ruský politik.
Kosačov: Zeman říká, co si ostatní myslí
Zeman je znám svými nezávislými stanovisky, řekl v programu 60 minut televize Rossija Konstantin Kosačov, šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu. „Poměrně často nahlas říká to, co si ostatní evropští politikové jen myslí. Zemanovo prohlášení je proto zásadní povahy. Znamená, že situace kolem Krymu, ať se to někomu líbí nebo ne, je nezvratná. To uznává nejen Zeman, ale i ti, kdo Rusko odsuzují,“ uvedl Kosačov.
Podle ruského senátora byla Zemanova slova určena spíš Ukrajině než Rusku. „Je to výzva Kyjevu, který je vzhledem ke svým akcím překážkou vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem,“ prohlásil Kosačov, podle něhož je Ukrajina překážkou mezi vztahy západu a východu Evropy.
Kyjev podle Kosačova musí uznat status quo a zahájit s Ruskem dialog. „Pokud to Ukrajina udělá, bude dialog obsažný a možná i produktivní. Nikoli ovšem ve smyslu statusu Krymu, ale ve smyslu normalizace našich vztahů,“ zdůraznil.
Anexe v souladu s mezinárodním právem
K Zemanovým výrokům se vyslovil i Andrej Klimov, předseda komise horní komory pro ochranu státní svrchovanosti. I podle něj by Ukrajina měla uznat „objektivní realitu“ a vrátit se ke spolupráci s Moskvou. Krym se podle Klimova připojil k Rusku v souladu se zásadami mezinárodního práva a z vůle obyvatel poloostrova vyjádřené v referendu.
Pro Zaura Smirnova, šéfa jednoho z vládních výborů na anektovaném Krymu, je status poloostrova záležitost uzavřená jednou provždy. „Pro obyvatele Krymu a pro Rusy je takové stanovisko jedině přijatelné. Všechno ostatní jsou subjektivní názory,“ řekl Smirnov agentuře RIA Novosti.
- Z informací ruských médií vyplývá, že na rozdíl od poslanců se ruská diplomacie ani Kreml zatím k prohlášení českého prezidenta nevyslovily.
Ukrajina: Ústupek agresorovi
Aniž Zemana jmenoval, ukrajinský prezident Petro Porošenko v projevu na Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) řekl, že „rozhodně odsuzuje“ tvrzení o anexi Krymu jako „hotové věci“ a představy o tom, že lze krizi vyřešit výměnou území za suroviny.
Porošenko v projevu také varoval před „appeasementem“ vůči Rusku. Řekl, že v nynější situaci nelze udržovat styky s Ruskem „jako by se nic nestalo“. Poděkoval poslancům PSRE za podporu územní svrchovanosti Ukrajiny a obsáhle hovořil o snahách Kyjeva prosazovat demokratické reformy a vymýtit korupci.
Podle ukrajinské diplomacie je Zemanův návrh „pokusem prosadit nejen ústupek agresorovi, ale i legitimizaci anexe Krymu cestou ‚prodeje‘ části ukrajinského území“. V nynější Evropě je podle Kyjeva takový návrh absolutně nepřijatelný. „Ukrajina nikdy nebude se svým územím, se svými hodnotami a se svou svobodou obchodovat,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.
Kyjev zároveň ocenil podporu a solidaritu ze strany české vlády a českého národa. „Chci poděkovat desítkám Čechů, často zcela neznámým lidem, kteří nám vyjádřili slova podpory a omluvy. Vím dobře, že miliony českých přátel jsou solidární s Ukrajinci v našem boji proti ruským agresorům a okupantům. Jinak to nemůže být v zemi, jejíž národ dal světu Václava Havla,“ vyjádřil se ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.
Návrhy českého prezidenta nepřímo odmítlo i Německo. „Postoj spolkové vlády se nemění,“ uvedla na dotaz k Zemanově návrhům mluvčí německé vlády. „Krym je a zůstává - podle jednomyslného názoru mezinárodního společenství - integrální součástí státního území Ukrajiny,“ doplnila.
Zemanovým vystoupením se bude zabývat Senát
Zemanovy výroky o Krymu a sankcích proti Rusku řešila na svém středečním jednání vláda. Celá koalice odmítla jeho postoje, které jsou v rozporu s politikou kabinetu, uvedl na Twitteru ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Zemanovo vystoupení již v úterý odsoudil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož k němu prezident neměl mandát a jeho slova jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky. Podobná slova volil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a další politici z vládních i opozičních stran.
