Senát by ve středu měl podle šéfa evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) odmítnout výroky prezidenta Miloše Zemana, kterými fakticky legitimizoval ruskou anexi ukrajinského Krymu. Horní komora by měla hlavu státu současně vyzvat k tomu, aby respektovala českou zahraniční politiku i mezinárodní právo.
Senátoři večer projednají Zemanovy výroky o Krymu
Události: Vláda odsoudila Zemanovy výroky (zdroj: ČT24)
Senát se má Zemanovými výroky, které ve středu odmítla i dosluhující vláda, zabývat večer. Zařazení debaty o prezidentově vystoupení podpořilo 38 z 69 přítomných senátorů, devět jich bylo proti.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že jde o „klasický antizemanovský folklor a další antizemanovskou spartakiádu“.
„Z Ruska přitom zaznělo jasné odmítnutí právě návrhu kompenzovat Ukrajině anexi Krymu finančně nebo surovinově. Proč? Protože pak by Moskva oficiálně přiznala, že šlo o anexi,“ doplnil mluvčí. Zemanův návrh proto považuje za vyvážený.
ŽIVĚ: Jednání Senátu (zdroj: ČT24)
„Považovat anexi Krymu za věc, se kterou se nedá už nic dělat, považuji za podminovávání základů mezinárodního práva,“ prohlásil naopak Hampl, který debatu o Zemanových výrocích navrhl do programu.
Místopředsedu Senátu Jiřího Šestáka z klubu Starostů pobouřilo to, že představitel země okupované sovětskými vojsky v roce 1968 „dědici těchto událostí vlastně vystavuje účet, vlastně schvaluje agresi a anexi cizího státu“. Zeman podle Šestáka vyřazuje svými výroky Česko z Evropy, jeho případné znovuzvolení by bylo rizikem.
Zemanova slova o Ukrajině nás pobouřila, shodli se Šesták a Hampl (zdroj: ČT24)
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil.
Reálná situace je taková, že de iure je Krym součástí Ukrajiny, de facto byl včleněn do Ruska. Pokus o změnu situace de facto je možný jen válkou s celoevropskými důsledky.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neměl Zeman k projevu mandát od vlády a jeho vyjádření byla v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky. Kabinet se shodl, že okupace Krymu je podobná událost jako mnichovská dohoda z roku 1938 nebo okupace z roku 1968.
Hampl uvedl, že debata o Zemanových výrocích byla na jednání Senátu zařazena dodatečně většinou členů horní komory. Doufá v to, že stejnou podporu získá i jím navrhované usnesení k postojům hlavy státu.
Senát by měl v usnesení podle Hampla připomenout také svůj loňský postoj k ruskému obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.
Horní komora loni také vyzvala hlavu státu ke zdrženlivosti v jejích vyjádřeních. Prezident by podle senátorů neměl poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci Česka.