Volání statisíců Alžířanů v ulicích mělo účinek. Prezident Buteflika podle médií předčasně rezignuje

Alžírský prezident Abdal Azíz Buteflika rezignuje ještě před koncem svého dosavadního mandátu 28. dubna. Informovala o tom státní agentura APS. Dvaaosmdesátiletý Buteflika reaguje na mohutné demonstrace, na kterých Alžířané žádali jeho pád. Lidé však volají i po odchodu celé mocenské elity a demokratických reformách. Buteflika byl u moci dvacet let.

Buteflika má podle egyptské televize An-Nahár oznámit své odstoupení v souladu s článkem 102 ústavy. Podle něj může ústavní rada prohlásit prezidenta za zdravotně nezpůsobilého k výkonu funkce, nebo může hlava státu rezignovat sama.

Ještě před svým odchodem chce přijmout „důležitá rozhodnutí, aby zajistil kontinuitu státních institucí“, píše APS. Přesné datum, kdy prezident skončí, podle agentury není zatím jasné. Podle ústavy má prezidenta do příštích voleb, maximálně po dobu 90 dní, nahradit předseda horní komory parlamentu.

Násilné střety s policií

Od roku 2013, kdy prezident utrpěl mozkovou mrtvici, se Buteflika jen zřídkakdy objevuje na veřejnosti a lidé v ulicích tvrdí, že už na úřad nestačí. Protesty zmítají touto severoafrickou zemí od 22. února. Do ulic chodí statisíce lidí. Bezpečnostní síly už několikrát reagovaly slzným plynem či vodními děly.

Už v březnu Buteflika oznámil, že nebude usilovat o pátý mandát hlavy státu. Dosud však trval na tom, že prezidentem zůstane, dokud nebude přijata nová ústava. Odložil přitom prezidentské volby plánované původně na 18. dubna. Statisíce Alžířanů ale chodily protestovat dál. 

Opozice má obavy z vojenského převratu

Šéf alžírské armády Káid Sálah v úterý vyzval k zahájení ústavní procedury, na jejímž základě může být prezident prohlášen zcela nezpůsobilým pro výkon svých funkcí „z důvodu závažné a trvalé nemoci“. Sálaha v záměru podpořil největší odborový svaz i část koalice.

Lidé protestující proti vládě však tento plán odmítli, změnit by se podle nich měl celý politicky systém. Opozice následně varovala před možným pokusem o vojenský převrat.

Alžírsko
Zdroj: OSN a Světová banka

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...