Vládnoucí japonská koalice ve volbách obhájila pohodlnou parlamentní většinu

Vládnoucí Liberálně demokratická strana (LDP) nakonec v nedělních volbách v Japonsku získala 261 křesel v dolní komoře parlamentu a přes jisté ztráty si udržela většinu. Dosavadní koalice se Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) bude mít nově ve 465místné komoře 293 hlasů, informovaly světové zpravodajské agentury.

Výsledek podle agentury Reuters upevnil pozici premiéra Fumia Kišidy v čele konzervativní LDP, která předčila očekávání. Předvolební průzkumy naznačovaly, že by strana mohla o parlamentní většinu přijít, nakonec však i bez menšího koaličního partnera dosáhla na „absolutní většinu“, která je potřebná ke kontrole nad parlamentními výbory a usnadňuje schvalování zákonů. Zároveň si o patnáct mandátů pohoršila oproti stavu před volbami. 

V posledních volbách v říjnu 2017 koalice LDP a Komeitó získala 314 ze 465 mandátů v dolní komoře parlamentu.

„Celkový trend vyznívá ve prospěch stability,“ hodnotil výsledky voleb Tobias Harris z washingtonského výzkumného ústavu Center for American Progress. „Uvidíme hodně stimulačních opatření,“ dodal.

Úspěch zaznamenala konzervativní Japonská inovační strana (Išin no tó) se sídlem v Ósace. Té se podařilo více než ztrojnásobit počet křesel a vystřídat Komeitó na pozici třetí nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, po opoziční Ústavní demokratické straně Japonska (CDP). Vzestup Išin no tó by mohl Kišidovi zkomplikovat slíbený odklon od neoliberální ekonomické politiky, míní Reuters.

Rozpuštěný parlament

Kišida rozpustil parlament v polovině října, kdy byl ve funkci teprve deset dní. V čele vlády nahradil Jošihida Sugu, který odstoupil kvůli klesající podpoře v souvislosti se zvládáním pandemie nemoci covid-19 i nesouhlasu s pořádáním olympijských her.

Volby proto měly být pro Kišidu šancí, jak získat širší podporu pro své záměry, jakými je například oživit oslabenou ekonomiku a zlepšit strategii boje s koronavirem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 3 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 4 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 8 hhodinami

Evropský pohled