Japonský parlament schválil novým předsedou vlády exministra zahraničí Fumia Kišidu. Ve funkci nahradí Jošihida Sugu, který předtím odstoupil. Kišida patří mezi kritiky Sugy, ale i jeho předchůdce Šinzóa Abeho. Kišidovým hlavním úkolem nyní bude rychle se vypořádat s pandemií a dalšími domácími a globálními výzvami. Řízení země převzal nedlouho před blížícími se volbami, které se mají konat 31. října.
Novým japonským premiérem je exministr zahraničí Kišida, krátce před volbami nahradil Sugu
Horizont ČT24: Nový japonský premiér (zdroj: ČT24)
Agentura Kjódó oznámila, že Kišida nechal v úřadu ministry zahraničí a obrany Tošimicua Motegiho a Nobuoa Kišiho. Novým mluvčím vlády bude Hirokazu Macuno. V kabinetu mají být také tři ženy.
Ministři zahraničí a obrany zůstávají, aby byla zajištěna kontinuita japonské diplomacie a bezpečnostní politiky. Země se snaží úzce spolupracovat s USA v rámci dvoustranného bezpečnostního paktu vzhledem k stále sílící Číně a rostoucímu napětí v regionu, včetně dění kolem Tchaj-wanu, poznamenala agentura AP.
Podle agentury Reuters obsadí třináct z dvaceti vládních postů lidé, kteří dosud členy vlády nebyli. Nejdůležitější posty ale mají připadnout spojencům expremiéra Abeho nebo končícího ministra financí Taróa Asóa. Nová vláda má složit přísahu ještě v pondělí, Kišida by měl parlamentu předložit vládní program v pátek.
Zemi čekají volby
Kišida minulý týden ve střetu už Sugu nahradil v čele japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP), když ve druhém kole volby porazil ministra zodpovědného za kampaň očkování proti nemoci covid-19 Taróa Kóna. Bylo tudíž zřejmé, že se Kišida stane premiérem vzhledem k tomu, že LDP má v parlamentu většinu.
Dosavadní předseda strany a vlády Jošihide Suga začátkem září nečekaně oznámil, že mandát obhajovat nebude. Suga stanul v čele vlády v loňském roce a zpočátku se těšil velké popularitě, která dosahovala kolem sedmdesáti procent. Během roku ale klesla až na třicet procent. Kritici vládě vyčítají špatný přístup k epidemii covidu-19, organizaci olympijských her v době pandemie a také korupční skandály funkcionářů LDP.
Na co se chce nový premiér zaměřit
Prioritou vlády bude podle 64letého Kišidy boj proti koronaviru, který zahrne více testování, propagaci očkování a zvýšení počtu nemocničních lůžek. Kabinet také zváží finanční pomoc domácnostem, na které epidemie nejvíce dopadla.
Kišida na večerní tiskové konferenci řekl, že se budou 31. října konat parlamentní volby. To je dříve než v první polovině listopadu, jak se původně očekávalo.
Základem zahraniční politiky bude spojenectví s USA a směřování ke světu bez jaderných zbraní. O tom chce premiér hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem. Doma chce vláda zabrzdit daňovou zátěž, aby podniky mohly zvýšit platy.
Kišida je klasickým představitelem japonské politické elity. Narodil se 29. července 1957 v Hirošimě, jeho otec i dědeček byli rovněž členy Sněmovny reprezentantů a jeho bratrancem je bývalý ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Joiči Mijazawa.
Vystudoval práva na tokijské Univerzitě Waseda, v letech 1982 až 1987 pracoval jako bankéř ve finančním ústavu Long-Term Credit Bank of Japan (LTCB). Od roku 1993 byl členem japonské Sněmovny reprezentantů, v letech 2012 až 2017 byl ministrem zahraničí ve dvou vládách premiéra Šinzóa Abeho.
Byl nejdéle sloužícím ministrem zahraničí v poválečné historii Japonska. V roce 2016 se podílel na organizaci historické návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě, která se v srpnu 1945 stala terčem amerického jaderného bombardování. V lednu 2017 navštívil v rámci své cesty po několika evropských státech i Českou republiku.
V minulosti působil také jako státní ministr pro záležitosti Okinawy či státní ministr pro záležitosti spotřebitelů. Je považován za nenápadného a uvážlivého centristu, v LDP je šéfem umírněné frakce Kóčikai. Podle tisku má silnou pozici mezi vysokými funkcionáři strany.
Během pandemie covidu-19 byl Kišida na veřejnosti hodně vidět. Často se objevoval na televizních obrazovkách a mimo jiné se zasazoval o zvyšování příjmů lidí pracujících ve zdravotnictví. V rámci LDP patří ke kritikům neoliberální hospodářské politiky, kterou v minulosti prosazoval někdejší premiér Šinzó Abe. Tato politika podle Kišidy sice přinesla růst, ale prohloubila rozdíly v bohatství, což pandemie ještě zhoršila. Kišida naopak sází na státní intervence. Hospodářství zasažené koronavirovou krizí chce rozhýbat finanční injekcí ve výši deseti bilionů jenů, což odpovídá zhruba dvěma bilionům korun.
Zdroj: ČTK
Fumio Kišida