Už v pátek 23. července startují letní olympijské hry v Tokiu. Doprovází je přísná protiepidemická opatření, sportovci z celého světa se tak představí před prázdnými tribunami. Japonsko hlásí za den téměř dva tisíce nových případů nákazy koronavirem, jde o největší nárůst od letošního ledna. Přes osmdesát případů je také přímo v olympijské vesnici.
V předvečer olympijských her hlásí Japonsko nejvyšší nárůst covidu od ledna
Tokijské hry jsou jedny z nejkontroverznějších v historii. Konají se v nouzovém stavu a za situace, kdy přibývá nakažených. Japonská metropole zaznamenala nejvyšší počet pozitivních případů za půl roku – 1979 případů za den. Problémy jsou i přimo v olympijské vesnici. Každodenní testování odhalilo 88 případů, covid se nevyhnul ani české výpravě.
Pozitivní test měl beachvolejbalista Ondřej Perušič, trenér českého ženského beachvolejbalového páru Simon Nausch, stolní tenista Pavel Širuček a lékař výpravy Vlastimil Voráček. Nově testy odhalily nákazu také u beachvolejbalistky Markéty Nausch Slukové. Čtvrtým českým sportovcem, který měl pozitivní test je silniční cyklista Michal Schlegel.
Předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval a místopředseda Filip Šuman kvůli tomu začali vyšetřovat události v olympijském speciálu, kterým v pátek odletěli do Tokia čeští sportovci.
„Toto vyšetřování se konkrétně zaměří na to, zda byla dodržena všechna bezpečnostní opatření proti šíření nemoci covid-19 před, v průběhu a po charterovém letu a jestli někteří jednotlivci při cestě nezanedbali své povinnosti. Výsledek vyšetřování bude zveřejněn do 14 dnů,“ uvedl ČOV v tiskové zprávě.
Šéf olympijských ceremoniálů skončil kvůli vtipu o holocaustu
Organizátoři olympijských her v Tokiu aktuálně řeší také jeden skandál. Výbor odvolal vedoucího týmu zodpovědného za zahajovací a závěrečný ceremoniál kvůli vtipu, který pronesl v roce 1998 o holocaustu. „Hluboce se omlouváme za takový vývoj den před zahajovacím ceremoniálem,“ řekla předsedkyně organizátorů Seiko Hašimotová.
„Ceremoniál to neovlivní, jeho režisér má své zástupce. Japonci mají vše perfektně připravené,“ uvedla zpravodajka ČT Barbora Šámalová přímo z dějiště Her. „Je to další z trapasů, které provázejí tyto Hry,“ dodala.
Nejde totiž o jedinou rezignaci. „Bylo jich už několik, před pár dny odstoupil známý japonský hudebník, který měl mít na starost hudební složku ceremoniálů. Novináři na něj našli, že v mládí šikanoval a hrubě se choval k postiženým spolužákům,“ říká Šámalová.
V únoru odstoupil šéf organizačního výboru Joširo Mori kvůli sexistickým výrokům a později přišel o místo kreativní ředitel zahajovacího a závěrečného ceremoniálu Hiroši Sasaki poté, co urazil populární japonskou umělkyni.
Slavnostní zahájení
Úvodní ceremoniál olympijských her v Tokiu bude v pátek výrazně komornější než obdobné ceremoniály na předchozích Hrách. Nebudou k vidění hromadné choreografie tanečníků a dalších umělců. V hledišti kvůli koronavirovým opatřením nebudou běžní diváci, pouze několik stovek olympijských funkcionářů. Zúčastní se asi patnáct vysoce postavených představitelů cizích států, včetně francouzského prezidenta a americké první dámy.
Přesný program ceremoniálu je zatím neveřejný, vysvětluje Šámalová. „Je to třešnička na dortu, kterou si organizátoři dobře chrání. Je to věc, která má zapůsobit na publikum a ohromit,“ říká zpravodajka ČT.
„S jistotou budou akrobatické kousky, s největší pravděpodobností bude ohňostroj. Nebudou chybět ani projevy a průvod jednotlivých olympijských výprav,“ říká Šámalová a zmiňuje, že to jsou „pro Japonce smutné Hry. Částečně je zaplatili z daní, ale dívat se můžou jen v televizi.“
Japanoložka z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Anna Křivánková poukázala na to, že velká část obyvatelstva s pořádáním Her nesouhlasí, považují to za bezpečnostní riziko. „V podstatě nahlížejí na OH jako na selhání,“ dodala.
Svou roli v tomto pohledu hraje i to, že si mnozí lidé myslí, že pandemie není v Japonsku dobře zvládnutá. Proto je pro některé obyvatele země až urážlivé starat se o něco takového, jako jsou olympijské hry, když nebylo dostatečně rychle zajištěno očkování. A to nejen pro nejohroženější skupiny, ale i pro zdravotníky, soudí japanoložka.
Ta také připomněla, že pokud jde o infekční choroby, má k nim Japonsko zvláštní přístup. „Někomu se může zdát až hysterický. Pro mě je ale pochopitelný, protože Japonsko je ostrovní národ a proto bylo vždy choulostivé na to, co se jim dovleče ze zahraničí.“ Roušky se tak nosily i v minulosti a nosí se i při jiných příležitostech, než je ta současná. „Pro Japonce je to otázka dobrých mravů. Pokud se necítím dobře, tak si vezmu roušku, abych neublížila někomu jinému,“ vysvětlila na příkladu.