V4 by měla být jednotná ve sporu o unijní rozpočet, řekl Zeman po setkání s Dudou

Visegrádská čtyřka by měla být podle prezidenta Miloše Zemana jednotná při podpoře Polska a Maďarska ve sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Řekl to po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Ten Zemanovi představil první předzvěsti dohody ve sporu, což český prezident přivítal.

Polsko a Maďarsko hrozí vetovat rozpočet EU na příští rok kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního státu.

Agentura Reuters ve středu s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády informovala o předběžné dohodě mezi Polskem, Maďarskem a německým předsednictvím, mluvčí polské vlády to však později popřel. Polsko a Maďarsko podle něj představily společný rámec pro vyjednávání, ale dohody v rámci EU ještě dosaženo nebylo.

Komise jsou úředníci, zopakoval Zeman

Zeman na tiskové konferenci řekl, že si velice váží hodnot zemí V4. Považuje za nutné, aby se projevovaly i ve složitých dobách. Visegrádská skupina podle něj tím, že byla jednotná, dosáhla úspěchu v odporu k rozmisťování ilegálních migrantů. „Dnes bychom měli být stejně jednotní v podpoře Polska, ale i Maďarska ve věci sporu s Evropskou komisí,“ řekl český prezident.

Zopakoval, že Evropskou komisi považuje za úřednický orgán, ale ne za evropskou vládu, kterou je podle něj Evropská rada. „Vítám informaci pana prezidenta Dudy, podle níž na půdě Evropské rady a pod německým předsednictvím může dojít ke kompromisu, který by uspokojil zájmy jak polské, tak maďarské strany,“ dodal Zeman.

Nahrávám video
Brífink českého a polského prezidenta Miloše Zemana a Andrzeje Dudy
Zdroj: ČT24

Máme předzvěst dohody, tvrdí Duda

Podle Dudy jsou první předzvěsti dohody, dále se na ní pracuje a vedou se diskuse. Zemanovi prý představil její první návrhy. Duda řekl, že přiznávání finančních prostředků musí být velmi transparentní a srozumitelné a nelze ho využít pro politické manipulace, aby „nevznikla past pro některé země Evropské unie“.

Dodal, že se Zemanem také mluvili o schůzce prezidentů Visegrádské skupiny, které nyní Polsko předsedá. Uskutečnit by se měla v únoru. Zeman podle Dudy přijal pozvání. Hovořili také o ekonomické a pandemické situaci. Protože šlo o pracovní návštěvu, nedoprovázely ji oficiální vojenské pocty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 8 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 20 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...