V Ankaře se odpálil sebevražedný atentátník, tvrdí úřady. Dva policisté jsou zranění

V blízkosti tureckého parlamentu v Ankaře sebevražedný útočník odpálil výbušné zařízení. Druhý útočník zemřel při přestřelce s policií a dva policisté utrpěli lehká zranění. Oznámilo to podle agentury AP turecké ministerstvo vnitra. Útok odsoudil mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Turecko následně provedlo letecké údery na kurdské ozbrojence v severním Iráku.

Turecké ministerstvo obrany uvedlo, že turecká vojenská letadla zničila zhruba dvě desítky cílů. Turecké ministerstvo vnitra podle místních médií oznámilo, že jeden z útočníků v Ankaře byl členem Strany kurdských pracujících (PKK). Ta vede od 80. let ozbrojený boj za autonomii a práva Kurdů v Turecku, které ji považuje za teroristickou organizaci.

„Dva teroristé přijeli v lehkém vojenském vozidle kolem půl desáté dopoledne (08:30 SELČ) před vstupní bránu Generálního bezpečnostního ředitelství našeho ministerstva vnitra a provedli bombový útok,“ citovala ministerstvo vnitra agentura AFP.

„Naši hrdinní policisté se díky své intuici postavili teroristům, jakmile vystoupili z vozidla,“ řekl později podle AP novinářům ministr vnitra Ali Yerlikaya. „Jeden terorista se vyhodil do povětří, zatímco druhého střelili do hlavy, než se stihl odpálit,“ dodal.

Jednání poslanců

Výbuch nastal jen několik hodin před zahájením zasedání parlamentu. Ten se za účasti prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana znovu sešel po tříměsíční letní přestávce.

Na pořadu jednání je v příštích týdnech mimo jiné hlasování o přistoupení Švédska k NATO, které Turecko už několik měsíců blokuje. Ankara požaduje, aby Švédsko přijalo tvrdší opatření proti zakázané PKK. Podle státní televizní stanice TRT se má brzy konat také hlasování o nasazení turecké armády v Iráku a Sýrii.

Šéf české diplomacie Lipavský napsal na sociální síť X, že důrazně odsuzuje teroristický útok v Ankaře a očekává, že pachatelé budou postaveni před soud.

Policie oznámila, že bude provádět řízené výbuchy „podezřelých balíčků“ v jiných částech Ankary. K nedělnímu incidentu došlo téměř rok poté, co při výbuchu na rušné pěší zóně v centru Istanbulu zahynulo šest lidí a 81 bylo zraněno. Turecko z něj obvinilo kurdské ozbrojence. Nejnovější bombový útok je také první v Ankaře od roku 2016.

Turecko zasáhla vlna násilností v letech 2015 a 2016. K několika útokům ve velkých tureckých městech se tehdy přihlásili nebo z nich byli obviněni kurdští bojovníci, takzvaný Islámský stát (IS) a další skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...