Vstup Švédska do NATO nebude schválen dříve než v říjnu, uvedl Erdogan

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to ve středu prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters. Důvodem jsou podle něj parlamentní prázdniny. Slíbil, že o ratifikaci budou poslanci jednat co nejdřív. Zároveň vyjádřil přání nakoupit stíhačky F-16 od USA a varoval Švédsko před dalšími útoky na korán. Švédské úřady v rámci svobody slova nezasahují proti jednotlivcům, kteří knihu veřejně pálí.

„Jsou dvouměsíční parlamentní prázdniny a je potřeba prozkoumat mnoho mezinárodních dohod, mnoho legislativních návrhů, které je třeba projednat podle pořadí důležitosti,“ uvedl prezident, když odpovídal na otázku novináře ohledně říjnového termínu.

„Ale máme v úmyslu to dokončit co nejdříve,“ řekl po aliančním summitu. „Až parlament zahájí své zasedání, myslím, že jeho předseda bude souhlasit s tím, aby se této dohodě dala přednost před jinými mezinárodními dohodami,“ dodal turecký prezident.

Reuters ve středu s odvoláním na své zdroje uvedla, že Erdogan bude teprve jednat se svými spojenci v parlamentu o ratifikaci švédského vstupu do NATO. Samotná Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) totiž nemá v parlamentu většinu a její největší spojenec, nacionalistická Strana národní akce (MHP), se ke vstupu Švédska vyjádřila chladně.

Erdogan doufá v nákup stíhaček F-16

Erdogan však ve středu také Stockholm varoval před dalšími útoky na korán. „Očekáváme, že Švédsko přestane tolerovat útoky na korán, které urážejí více než dvě miliardy muslimů na celém světě,“ řekl. V posledních měsících, naposledy na konci června, ve Švédsku dvakrát jednotlivci veřejně spálili stránky koránu, což Erdogan označil za „teroristické“ a „barbarské“ akce.

Erdogan, který v úterý jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem, na středeční tiskové konferenci také prohlásil, že „více než kdy jindy doufá“ v nákup stíhaček F-16 ze Spojených států. Bidenova administrativa bude pokračovat v procesu dodání těchto stíhaček do Turecka po konzultaci s Kongresem, uvedl v úterý Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

V pondělí Erdogan ukončil čtrnáct měsíců trvající patovou situaci tím, že zrušil své veto ohledně členství Švédska v NATO. Uvedl, že Švédsko před ratifikací poskytne Ankaře plán kroků, které přijme v boji proti terorismu. Turecku vadí přístup Švédska k některým kurdským organizacím a jednotlivcům, které pro jejich násilným metodám při úsilí o vytvoření vlastního státu pro Kurdy mimo jiné na tureckém území označuje za teroristy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 31 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...