Unie se dohodla na podobě covidových pasů, od začátku prázdnin mají usnadnit cestování

Občané Evropské unie budou patrně před začátkem letních prázdnin moci začít využívat k usnadnění cest přes hranice takzvané covidové pasy. Zástupci členských zemí a Evropského parlamentu po dlouhých jednáních dospěli ke kompromisu, který počítá se zavedením bezplatného certifikátu v digitální či papírové podobě. Pro jeho získání budou k dispozici cenově dostupné covidové testy. Unijní země by až na výjimky neměly pro majitele osvědčení zavádět dodatečné podmínky jako například karantény. Oznámil to hlavní parlamentní vyjednávač Juan López Aguilar.

EU s postupujícím očkováním proti covidu-19 chystá letní oživení cestovního ruchu, který patří k odvětvím nejzasaženějším pandemií. Na žádost zvláště jihoevropských států, které doufají v letní návrat turistů, vyjednaly unijní instituce parametry společného cestovního certifikátu. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje nákaza, umožní očkovaným, těm s negativním testem či s protilátkami po prodělání nemoci.

Europoslanci požadovali, aby v rámci osvědčení byly k dispozici bezplatné testy. Zatímco očkování je totiž v unijních zemích zdarma, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. Některé státy však nechtěly na tuto podmínku bez výhrady přistoupit.

Dohodnutý kompromis nakonec počítá s „dostupnými testy“, v jejichž úhradě pomohou státům unijní fondy. Evropská komise podle Lópeze Aguilara vyhradí na testování 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun) a v případě potřeby bude mít v rezervě i další finance.

Omezení jen ve výjimečných případech

Předmětem sporu byly i dodatečné restrikce, které chtěly některé země s certifikátem spojit, což by podle řady europoslanců bylo proti jeho smyslu. Schválená dohoda podle Lópeze Aguilara sice umožňuje státům svá omezení zavést, ovšem pouze ve výjimečných případech, jako je opětovné rychlé šíření viru.

Osvědčení bude obsahovat minimální nutné množství osobních údajů a nebude nutnou podmínkou pro cesty přes hranice, pouze je usnadní. Europarlament by měl zavedení pasů definitivně schválit na plenární schůzi v první polovině června, souhlas členských zemí může přijít vzápětí. Podle Komise by mohly být v provozu do konce června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled