Unie se dohodla na podobě covidových pasů, od začátku prázdnin mají usnadnit cestování

Občané Evropské unie budou patrně před začátkem letních prázdnin moci začít využívat k usnadnění cest přes hranice takzvané covidové pasy. Zástupci členských zemí a Evropského parlamentu po dlouhých jednáních dospěli ke kompromisu, který počítá se zavedením bezplatného certifikátu v digitální či papírové podobě. Pro jeho získání budou k dispozici cenově dostupné covidové testy. Unijní země by až na výjimky neměly pro majitele osvědčení zavádět dodatečné podmínky jako například karantény. Oznámil to hlavní parlamentní vyjednávač Juan López Aguilar.

EU s postupujícím očkováním proti covidu-19 chystá letní oživení cestovního ruchu, který patří k odvětvím nejzasaženějším pandemií. Na žádost zvláště jihoevropských států, které doufají v letní návrat turistů, vyjednaly unijní instituce parametry společného cestovního certifikátu. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje nákaza, umožní očkovaným, těm s negativním testem či s protilátkami po prodělání nemoci.

Europoslanci požadovali, aby v rámci osvědčení byly k dispozici bezplatné testy. Zatímco očkování je totiž v unijních zemích zdarma, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. Některé státy však nechtěly na tuto podmínku bez výhrady přistoupit.

Dohodnutý kompromis nakonec počítá s „dostupnými testy“, v jejichž úhradě pomohou státům unijní fondy. Evropská komise podle Lópeze Aguilara vyhradí na testování 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun) a v případě potřeby bude mít v rezervě i další finance.

Omezení jen ve výjimečných případech

Předmětem sporu byly i dodatečné restrikce, které chtěly některé země s certifikátem spojit, což by podle řady europoslanců bylo proti jeho smyslu. Schválená dohoda podle Lópeze Aguilara sice umožňuje státům svá omezení zavést, ovšem pouze ve výjimečných případech, jako je opětovné rychlé šíření viru.

Osvědčení bude obsahovat minimální nutné množství osobních údajů a nebude nutnou podmínkou pro cesty přes hranice, pouze je usnadní. Europarlament by měl zavedení pasů definitivně schválit na plenární schůzi v první polovině června, souhlas členských zemí může přijít vzápětí. Podle Komise by mohly být v provozu do konce června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 2 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 3 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 4 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...