Unie se dohodla na podobě covidových pasů, od začátku prázdnin mají usnadnit cestování

Občané Evropské unie budou patrně před začátkem letních prázdnin moci začít využívat k usnadnění cest přes hranice takzvané covidové pasy. Zástupci členských zemí a Evropského parlamentu po dlouhých jednáních dospěli ke kompromisu, který počítá se zavedením bezplatného certifikátu v digitální či papírové podobě. Pro jeho získání budou k dispozici cenově dostupné covidové testy. Unijní země by až na výjimky neměly pro majitele osvědčení zavádět dodatečné podmínky jako například karantény. Oznámil to hlavní parlamentní vyjednávač Juan López Aguilar.

EU s postupujícím očkováním proti covidu-19 chystá letní oživení cestovního ruchu, který patří k odvětvím nejzasaženějším pandemií. Na žádost zvláště jihoevropských států, které doufají v letní návrat turistů, vyjednaly unijní instituce parametry společného cestovního certifikátu. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje nákaza, umožní očkovaným, těm s negativním testem či s protilátkami po prodělání nemoci.

Europoslanci požadovali, aby v rámci osvědčení byly k dispozici bezplatné testy. Zatímco očkování je totiž v unijních zemích zdarma, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. Některé státy však nechtěly na tuto podmínku bez výhrady přistoupit.

Dohodnutý kompromis nakonec počítá s „dostupnými testy“, v jejichž úhradě pomohou státům unijní fondy. Evropská komise podle Lópeze Aguilara vyhradí na testování 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun) a v případě potřeby bude mít v rezervě i další finance.

Omezení jen ve výjimečných případech

Předmětem sporu byly i dodatečné restrikce, které chtěly některé země s certifikátem spojit, což by podle řady europoslanců bylo proti jeho smyslu. Schválená dohoda podle Lópeze Aguilara sice umožňuje státům svá omezení zavést, ovšem pouze ve výjimečných případech, jako je opětovné rychlé šíření viru.

Osvědčení bude obsahovat minimální nutné množství osobních údajů a nebude nutnou podmínkou pro cesty přes hranice, pouze je usnadní. Europarlament by měl zavedení pasů definitivně schválit na plenární schůzi v první polovině června, souhlas členských zemí může přijít vzápětí. Podle Komise by mohly být v provozu do konce června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.