Evropská unie prodloužila do 31. července 2017 hospodářské sankce vůči Rusku. Členské země tak nyní uvádějí do praxe rozhodnutí, které padlo už ve čtvrtek na prosincovém summitu EU.
Sankce zakazují do Ruska vyvážet některé technologie - například pro těžbu ropy, ale především omezují vstup ruských firem a bank na finanční trhy.
Unie je zavedla 31. července 2014 původně na rok jako reakci na postup Ruska v ukrajinské krizi. Ještě v září stejného roku sankce zpřísnila. Loni v březnu summit EU spojil opatření s plněním mírových dohod z Minsku. V souvislosti s jejich neplněním se sankce několikrát prodloužily.
Polsko chtělo prodloužení o rok
O slabém pokroku při plnění dohod mluvila na prosincovém summitu Unie minulý čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Jejich diskuse podle pondělní tiskové zprávy „připravila půdu pro prodloužení sankcí“ o dalšího půl roku.
Polsko podle diplomatů navrhovalo opatření prodloužit dokonce o rok. Příslušné rozhodnutí bylo v pondělí přijaté v takzvané písemné proceduře a právně začne platit po zveřejnění v unijním věstníku.
Rusko tah EU považuje za pokrytecký
Rusko loni v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží. Ruské ministerstvo zahraničí už dříve označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi „principiální“ ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké.
„V chování EU, která se snaží ‚potrestat' Rusko za to, co na něm nezávisí, ale na čem se sama podílí, zjevně chybí logika,“ uvedla ruská diplomacie. Situace na Ukrajině by byla podle Moskvy jiná, kdyby EU přiměla Kyjev plnit mírové dohody.
