Turečtí studenti protestovali proti novému rektorovi Bosporské univerzity, bojí se o nezávislost školy

Nahrávám video

Turecká policie v pondělí večer zadržela v Istanbulu 159 demonstrantů, kteří protestovali proti novému rektorovi Bosporské univerzity. Toho do čela této prestižní vysoké školy dosadil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůvodnila to porušením protiepidemických opatření, k nimž patří zákaz shlukování ve větším množství a zákaz vycházení po 21. hodině, uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. V úterý dopoledne již většinu zadržených propustila.

Nominaci nového rektora vnímají protestující studenti i někteří učitelé jako ohrožení akademické svobody a snahu podřídit prestižní univerzitu vládě a její politice. Do roku 2016 byli rektoři voleni univerzitami, nyní je jmenuje dekretem osobně turecký prezident Erdogan. 

„Bosporská univerzita je dlouhodobě známá jako otevřená všem, je to státní univerzita. Není tedy elitářská z toho pohledu, že by na ni měli přístup jen lidé z nejbohatších vrstev. Studují na ní i lidé z komunity LGBT,“ uvedl zpravodaj. Univerzita patří k nejprestižnějším v Turecku. Vyučuje se na ní v angličtině a studuje tu zhruba 16 tisíc studentů.

Posluchači Bosporské univerzity zahájili před měsícem protestní akce, při nichž poukazují na to, že padesátiletý Melih Bulu byl do funkce rektora jmenován „nedemokraticky“. Bulu, který v minulosti neúspěšně kandidoval na poslance za Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), před jmenováním rektorem na Bosporské univerzitě nepůsobil. Ke studentským protestům se připojili také někteří učitelé univerzity.

Svatyně obklopená duhovými vlajkami a zadržení studenti

Účastníci pondělní demonstrace skandovali hesla jako „Univerzity jsou naše“ a střetli se s policisty. Studenti také požadovali propuštění svých již dříve zadržených čtyř spolužáků. Zpravodaj připomněl, že jejich zadržení následovalo poté, co se na jedné výstavě v univerzitním kampusu objevilo dílo, které zobrazuje svatyni Kaaba (Ka’ba) v Mekce, obklopenou duhovými vlajkami. Ty používá jako svůj symbol komunita sexuálních menšin LGBT. Svatyně je nejposvátnějším místem muslimů. 

Na toto dílo pak také zazněla kritika ze strany náboženských kruhů i představitelů vlády. „V zemi, která je většinově muslimská, ale oficiálně je sekulární, to kritizovali jako ohrožení hodnot státu a například ministr vnitra označil zadržené za zvrhlíky,“ řekl Černohorský. 

Dodal, že rektor po vystavení díla zakázal klub, který sdružuje sexuální menšiny.

Nahrávám video

„Vláda se snaží zakrýt pravý důvod protestů a manipulovat věřícími. Zkrátka neříká pravdu, a to nás motivuje ještě víc,“ řekla studentka Nazlı Taylanová. 

Policie tvrdě zasahuje proti demonstracím. Za konec systému, ve kterém prezident země vybírá rektory, přesto dál protestují studenti a akademici nejen Bosporské, ale i několika dalších univerzit v Turecku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 22 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...