Trump pohrozil státům OSN, které ho nepodpoří v otázce Jeruzaléma: Nedáme vám peníze

Nahrávám video

Valné shromáždění OSN bude hlasovat o rezoluci, která odmítá rozhodnutí Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Americký prezident varuje, že země hlasující proti Spojeným státům mohou přijít o finanční podporu. V Radě bezpečnosti OSN už dříve neprošla kvůli americkému vetu rezoluce navržená Egyptem a Palestinci.

Prezident v prosinci vydal pokyn, aby ministerstvo zahraničí začalo připravovat přesun velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, což je v rozporu s praxí minulých administrativ a také s názorem většiny zemí. Status Jeruzaléma má vzejít z dohody o palestinské státnosti.

Odmítavá rezoluce přijatá Valným shromážděním nebude závazná. Stojí za ní arabské a muslimské země. „Tohle je skutečně nová definice světového pořádku v politice a zdá se, že americká administrativa už zanechává svůj otisk v nové politické realitě,“ míní palestinský ministr zahraničí Riyad al-Maliki.

Budeme vás sledovat, vzkazuje Bílý dům

Po Spojených státech se stále chce, „aby dělaly a dávaly více“, postěžovala si americká zástupkyně při OSN Nikki Haleyová. „A když učiníme rozhodnutí a prosadíme vůli občanů o tom, kam umístíme SVÉ velvyslanectví, neočekáváme, že se proti nám postaví ti, jimž jsme pomohli,“ upozornila diplomatka.

„Prezident bude toto hlasování sledovat a požádal, abych informovala o těch, kdo budou hlasovat proti nám. Děkuji, že to berete v úvahu, neváhejte se obrátit na mne nebo na můj tým,“ napsala Haleyová v dopise, který rozeslala zástupcům členských zemí OSN.

Sám Trump následně varoval, že státy podporující protiamerickou rezoluci přijdou o finanční podporu USA. „Berou od nás stovky milionů dolarů, možná miliardy, a pak hlasují proti nám. Dobře, my se budeme dívat. Ať si proti nám hlasují. My ušetříme hodně peněz, nám je to jedno. Ale už to nebude jako dřív – kdy mohli hlasovat proti nám, my jim pak zaplatili stovky milionů a nikdo nevěděl, co se s nimi děje,“ poznamenal šéf Bílého domu.

Podle amerických zdrojů patří kromě Izraele k největším příjemcům americké pomoci muslimské země jako Irák, Afghánistán, Egypt nebo Jordánsko.

Americký nátlak už nefunguje, varuje turecký ministr

Tvrdá slova z Bílého domu už vyvolala neméně tvrdé reakce. Třeba turecký ministr zahraničí Trumpovy hrozby jednoznačně odmítl. „Svět se změnil. A názor, že ,já jsem mocný, a proto mám pravdu‘ už neplatí. Svět se staví proti neférovosti. A žádný čestný národ nebo stát se takovému tlaku nepodvolí,“ je přesvědčen turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan doufá, že svět udělí Spojeným státům lekci. Obvinil Trumpa, že se snaží předem ovlivnit státy spojováním hlasování s penězi. „Pane Trumpe, tureckou demokracii si nemůžete koupit za své dolary. Vyzývám celý svět: Neodvažujte se prodat svůj demokratický boj a svou vůli za pár dolarů,“ řekl Erdogan.

Za Trumpem stojí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Spojeným státům trvalo 70 let, než oficiálně uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele, a potrvá ještě mnoho let, než totéž učiní OSN, podotkl Netanjahu.

Izraelský premiér považuje OSN za „dům lží“. „Izrael toto hlasování naprosto odmítá ještě před schválením (rezoluce). Jeruzalém je naše hlavní město a my v něm budeme dál stavět. Přestěhují se tam velvyslanectví cizích zemí, v jejich čele USA,“ zdůraznil Netanjahu. 

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu, jelikož ho obě strany chtějí za své hlavní město. Trump proto svým prohlášením z 6. prosince vystupňoval napětí v oblasti a popudil muslimský svět.

Za ohrožení bezpečnosti v regionu ho kritizovala i řada západních zemí a Evropská unie. Hamás kvůli tomu vyhlásil další intifádu čili povstání proti židovskému státu. Radikálové z palestinského Pásma Gazy po Trumpově vyjádření obnovili raketové útoky na Izrael. Při protestech proti jeho rozhodnutí navíc zemřelo několik lidí a stovky jich utrpěly zranění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...