Téměř polovina ukrajinských dětí nemůže chodit do školy, učí se on-line

3 minuty
Události: Děti na Ukrajině nemohou chodit do škol
Zdroj: ČT24

Téměř dva miliony ukrajinských dětí nemohou chodit do škol. Často v nich totiž schází kryty. Učí se proto jen na dálku, což je velmi náročné jak pro ně, tak pro jejich rodiče. S využitím volného času dětí pomáhají dobrovolníci.

Sedmiletá Dáša nastoupila do první třídy v Česku, ale v červenci se společně s matkou vrátila na Ukrajinu a druhý ročník už se učí skrze monitor. Své spolužáky zná pouze jménem a přiznává, že v české škole se jí líbilo víc.

„Je to pro nás složitější, protože skutečná škola byla ta česká. Děti do ní chodily, vídaly se, povídaly si, hrály si o přestávkách. Tady nic takového není,“ uvedla v rozhovoru pro Českou televizi Dášina matka Ljuba Potapovová.

V Mykolajivu na jihu okupované země, kam se Ljuba s Dášou přestěhovaly, je na sedm desítek škol, ale otevřeno má pouze hrstka soukromých. Stejná situace je kvůli hrozícímu nebezpečí i v sousední Chersonské oblasti.

Do lavic měly v letošním roce podle ukrajinského ministerstva školství usednout přes čtyři miliony žáků. Dvaačtyřicet procent z nich se ale nemůže hodin prezenčně účastnit a stovky tisíc nemají pro on-line výuku správné pomůcky nebo internetové připojení.

Rodiče jsou s dětmi často i celý den

Ruské útoky už podle Organizace spojených národů (OSN) poničily na čtyři tisíce ukrajinských škol. Rodiče proto s dětmi, které vzdělávací instituce navštívit nemohou, tráví celé dny. Odpočinou si jen v momentu, když jsou jejich ratolesti na kroužku. „Mnoho z nich je zdarma, to je dobře. Děti spolu mohou komunikovat, ve škole je to nemožné,“ dodala Potapovová.

O aktivity pro děti je v Mykolajivu velký zájem. S jejich organizováním pomáhají dobrovolníci, kteří mimo jiné otevřeli i hodinu programování. Kromě robotiky pořádají také kurzy gymnastiky, boxu nebo aikida. „Máme už více než 130 dětí, ale to je jen začátek. Plánujeme program rozšířit. Teď aktivně sháníme peníze, protože to vše je možné jen díky soukromým sponzorům,“ konstatoval Svjatoslav Spatar z organizace OperationAid.

Podle představitelů mykolajivského regionu se školy nejspíše neotevřou celý rok. Dětem tak budou dál přibývat hodiny hlavně u počítače.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...