Obyvatelé Tchaj-wanu hlasovali o možném uzákonění homosexuálních sňatků. V případě schválení by byl Tchaj-wan vůbec první zemí v Asii, která takové svazky uzná. Průzkumy ale předpovídají spíše jejich odmítnutí. Referendum proběhlo spolu s místními volbami, v nichž utrpěla drtivou porážku vládní Demokratická pokroková strana. Prezidentka Cchaj Jing-wen kvůli tomu skončila ve funkci šéfky strany, rezignaci premiéra Williama Laiho ale nepřijala. Ve volbách bodovali konzervativci usilující o dobré vztahy s Pekingem.
Na téma homosexuálních sňatků proběhla na Tchaj-wanu hned dvě referenda – v prvním, za nímž stojí konzervativní skupiny, se hlasovalo o tom, zda by manželství mělo být v zákoně definováno výlučně jako svazek muže a ženy. Ve druhém referendu, za nímž stojí aktivisté hájící práva homosexuálů, byli lidé tázáni, zda by stejné právo měly mít i osoby stejného pohlaví.
Tchajwanský soud přitom už dříve rozhodl ve prospěch stejnopohlavních manželství. Parlament dostal dva roky na změny zákonů nebo schválení nové legislativy, připomíná BBC. „Osobně jsem pro rovnoprávnost různých manželství. Každý je přece občanem Tchaj-wanu a měl by mít stejná práva,“ říká jeden z obyvatel Tchaj-wanu Ku Jün-Š.
Průzkumy ale předpovídají, že víc lidí bude proti. Podle jedné z posledních sondáží si 77 procent oslovených myslí, že manželství by mělo být záležitostí muže a ženy. „Manželství je založené na vztahu muže a ženy. Odpovídá to předpokladu reprodukce a zachování příštích generací. Jinak bychom přece manželství ani nepotřebovali,“ míní volič Fu Ťien-Chua.
Aktivisté mají obavy, že výsledek ohrozí nové zákony
Tchajwanská vláda ale ubezpečuje, že hlasování neovlivní změny požadované soudem před rokem a půl. Aktivisté přesto mají obavy, že výsledek referenda nové zákony oslabí. „Doufáme, že láska a rovnost zvítězí. Pokud se tak nestane, vláda nesmí zneužít výsledky k tomu, aby zametla návrhy o sňatcích homosexuálů pod koberec,“ prohlásila Suki Chungová z lidskoprávní organizace Amnesty International.
Na Tchaj-wanu probíhají i další referenda. Ostře sledovaným hlasováním je to, které má určit, zda bude na letních olympijských hrách v Tokiu v roce 2020 země vystupovat pod názvem Tchaj-wan nebo Čínská Tchaj-pej. V současné době ostrov soutěží pod názvem Čínská Tchaj-pej, na kterém se domluvil s Pekingem v 80. letech. Status Tchaj-wanu je totiž citlivou otázkou.
Vztahy s Čínou jsou mimořádně napjaté
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Na Tchaj-wanu se v sobotu konaly také místní volby, které byly považovány za test podpory vládní Demokratické pokrokové straně před parlamentními a prezidentskými volbami, jež jsou plánovány na rok 2020. Demokraté, kteří v místních volbách utrpěli porážku, jsou tradičně vnímáni jako síla odmítající sbližování s pevninskou Čínou.
Tchajwanská Národní strana (Kuomintang), která v místních volbách bodovala, přišla o moc před dvěma lety. Teď doufá, že uspěje se svým programem zaměřeným na rozvoj podnikání a vstřícnější politiku vůči Pekingu.
Vládní strana ve volbách přišla mimo jiné o post starosty v přístavním městě Kao-siung, kde vládla po dvě desetiletí. Tchajwanská Národní strana porazila demokraty také ve městě Tchaj-čung, zatímco v hlavním městě Tchaj-pej bude zřejmě dál vládnout dosavadní nezávislý starosta, napsala agentura AP.
Vztahy Tchaj-wanu s Čínou se za vlády prezidentky Cchaj Jing-wen zhoršily a Peking v poslední době stupňuje tlak na ostrov. Čína pořádá zastrašující vojenská cvičení a snaží se o politickou izolaci Tchaj-wanu tím, že ekonomickými pobídkami odlákává jeho poslední diplomatické partnery.
„Nepřátelství mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem je v posledních dvou letech velmi silné a tato situace je opravdu špatná pro hospodářský rozvoj naší země,“ řekl agentuře AP v metropoli Tchaj-peji marketingový specialista Chung Wej-čch'.
