Švédský žalobce obvinil amerického rappera. Orodujícímu Trumpovi připomněli nezávislost justice

4 minuty
Horizont ČT24: Případ ASAP Rockyho
Zdroj: ČT24

Americký rapper A$AP Rocky byl obviněn z napadení při pouliční rvačce ve Stockholmu a zůstane proto ve vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na švédskou prokuraturu. Do případu se minulý týden vložil americký prezident Donald Trump, který vyzval k propuštění hudebníka a zaručil se za jeho případnou kauci. Švédové mu však připomněli, že politici nemohou soudní proces ovlivňovat.

Třicetiletý hudebník, producent a model z Harlemu, jehož pravé jméno je Rakim Mayers, byl zatčen 3. července spolu se dvěma členy svého doprovodu v souvislosti s bitkou v centru švédské metropole. Ta se odehrála 30. června.

Mayers byl obviněn z napadení, uvedl ve čtvrtečním prohlášení švédský žalobce. Pokud bude odsouzen, hrozí mu trest v maximální výši dvou let vězení.

„Dnes (ve čtvrtek) jsem zahájil trestní řízení proti třem osobám podezřelým z napadení, které způsobilo ublížení na zdraví. Došel jsem k závěru, že předmětné události jsou trestným činem navzdory tvrzením o sebeobraně a provokaci,“ uvedl žalobce Daniel Suneson s tím, že původně chtěl Mayerse obvinit pouze z napadení ve stadiu pokusu.

Trumpova intervence

Rapper přijel do skandinávské země vystoupit na festivalu Smash. V rámci evropského turné už musel zrušit 12 koncertů. Mimo jiné německý Melt, belgický Tomorrowland nebo španělský Sonar.

Jeho případ vzbudil celosvětovou pozornost poté, co americký prezident Trump vyzval švédského premiéra Stefana Löfvena, aby hudebníka propustil. Uvedl také, že je ochoten se osobně zaručit za jeho kauci. Ta však v rámci švédských zákonů není možná.

Löfven ústy svého mluvčího Trumpovi vzkázal, že do Mayersova případu nemůže ani nebude zasahovat. „Je pro nás velmi důležité, že politici zůstávají odděleni od právního systému. Nechceme, aby do toho zasahovali,“ potvrdil toto stanovisko expert na švédské právo Marthin Hogsten.

Trump se podle expertů jen snaží nahnat politické body. Proto do celého případu vnáší i prvek afroamerické jednoty. Právě v této americké menšině totiž moc fanoušků nemá. „Má neskutečnou podporu z afroamerické komunity této země. I když říkám afroamerické, myslím tím skutečně všechny, protože jsme jedna země,“ prohlásil americký prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 2 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 3 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 10 hhodinami
Načítání...