Švédský soud zamítl formální zadržení Assange. Vyšetřovatelé ho budou muset vyslechnout v Británii

Švédský soud v pondělí zamítl žádost místního státního zastupitelství o formální zadržení Juliana Assange. Informovala o tom agentura Reuters. Zakladatel serveru WikiLeaks je nyní ve vazbě v Británii, ve skandinávské zemi čelí obvinění ze znásilnění. O vydání 47letého Australana usilují také Spojené státy.

Rozhodnutí soudu v Uppsale, proti kterému se podle agentury AFP prokuratura pravděpodobně odvolá, je pro státní zastupitelství značnou komplikací. Neznamená sice, že by mělo předběžné vyšetřování zastavit, vyšetřovatelé ale budou muset Assange v případě zájmu vyslechnout v Británii, uvedla agentura AP.

Prokuratura původně chtěla po formálním zadržení v nepřítomnosti na Assange vydat evropský zatykač a na jeho základě požádat o jeho vydání. V Británii si Australan nyní odpykává 50týdenní trest za porušení podmínek kauce z roku 2012.

Assange obvinění, že se dopustil v roce 2010 ve Švédsku znásilnění, dlouhodobě odmítá a označuje ho za zástěrku ve snaze dostat jej do USA. Švédská prokuratura v roce 2017 vyšetřování zastavila, avšak znovu jej otevřela letos v květnu poté, co byl zakladatel WikiLeaks 14. dubna zatčen v Londýně po mnohaletém skrývání na ekvádorské ambasádě.

O vydání Assange usilují kromě Švédska, kde bude jeho údajný čin v roce 2020 promlčen, také Spojené státy. Britské úřady by v případě švédské i americké žádosti o vydání musely rozhodnout, které z nich dají přednost. V USA je Australan stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Izrael se stal v noci na sobotu terčem dalšího raketového útoku z Íránu. Informovala o tom izraelská armáda. Oznámila rovněž, že zahájila novou vlnu útoků na zařízení pro skladování a odpalování raket v Íránu.
před 7 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 7 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 8 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 9 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 11 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...