Stahování ze základen v Iráku. Vojáci koalice vedené USA reorganizují pozice na severu země

Vojáci koalice vedené Spojenými státy se stáhli ze základny K1 na severu Iráku. Ta je již třetím místem, které koaliční síly v březnu opustily v souladu s americkými plány na přesunutí jednotek jen do dvou míst v Iráku, napsala agentura AP. Vojáci v Iráku dosud působili jako součást mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát.

Základna K1 u města Kirkúk, kterou využívala armáda USA i členové irácké policie a protiteroristické jednotky, se na konci prosince stala terčem útoku, při němž zemřel americký civilista. Raketový útok přispěl k vyostření střetů mezi americkými silami a iráckými milicemi podporovanými Íránem.

Střety vyvrcholily lednovým americkým útokem v Bagdádu, při němž přišel o život íránský generál Kásem Solejmání a člen vedení iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Írán po něm provedl odvetný raketový útok na základny v Iráku, při němž byly zraněny desítky Američanů.

Koaliční síly nyní předaly leteckou základnu K1 irácké armádě, uvádí se v prohlášení koalice. Iráčané rovněž získali vybavení v hodnotě nejméně 1,1 milionu dolarů (27,4 milionu korun). Z místa odešlo asi tři sta příslušníků koaličních sil.

Spojenecké jednotky na základně působily od roku 2017 a vedly odsud operace proti radikálům z Islámskému státu, kteří působili v nedalekých horách. Jak poznamenala agentura AP, až do února bylo v Iráku asi 7500 příslušníků koaličních sil, včetně pěti tisíc Američanů. 

Česká armáda stáhla z Iráku třicet mužů

Česká armáda stáhla vojáky z Iráku už před časem. Zdůvodnila to výrazným omezením operačních úkolů, bezpečnostními hrozbami, epidemií koronaviru a plánovanou restrukturalizací mise. Tři desítky mužů se do Česka vrátily v úterý večer, uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 5 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 10 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled