Španělský premiér po neshodě nad rozpočtem vyhlásil předčasné volby

28. dubna ve Španělsku proběhnou předčasné volby. Oznámil to v pátek socialistický premiér Pedro Sánchez, jehož citoval list El País. Důvodem je středeční porážka vlády v klíčovém parlamentním hlasování o vládním návrhu rozpočtu na letošní rok. Španělsko tak za necelé čtyři roky zažije třetí parlamentní volby. Průzkumy zatím dávají největší šanci na zvolení socialistům, kteří ale budou potřebovat k sestavení vlády koaliční partnery.

„Při rozhodování mezi tím neudělat nic a vládnout dál bez rozpočtu, nebo pozvat Španěly, aby projevili svůj názor, jsem se rozhodl pro to druhé. Španělsko musí jít dál a rozvíjet se s ohledem na toleranci, úctu, zdrženlivost a zdravý rozum,“ řekl premiér před televizními kamerami po schůzi vlády.

„Navrhl jsem rozpustit parlament a vypsat volby na 28. dubna,“ dodal. Řádné hlasování se mělo konat až v červnu příštího roku. Podle španělské ústavy navrhuje rozpuštění parlamentu premiér po předchozím projednání věci s vládou. Král poté podepíše příslušný dekret, v němž bude i datum nových voleb.

Nahrávám video

Vládě se vymstil přístup ke Katalánsku

Šestačtyřicetiletý Sánchez k předčasným volbám sáhl proto, že tento týden jeho socialistická vláda neprosadila v parlamentu návrh rozpočtu. Pro jeho změnu hlasovala pravicová opozice i katalánští separatisté, kteří tak potrestali socialisty za konec jednání s katalánskou vládou. Té totiž nestačí širší autonomie a požaduje právo na sebeurčení, tedy referendum o nezávislosti.

Sánchez se stal premiérem loni v červnu díky hlasování poslanců o nedůvěře předchozímu kabinetu, při kterém ho podpořili i katalánští separatisté poté, co jim slíbil dialog o širší autonomii. Nezávislost Katalánska nynější centrální vláda odmítá, stejně jako ta předchozí pravicová, která ale se separatisty nechtěla ani jednat.

Pravicová opozice Sáncheze za dialog s Barcelonou dlouhodobě kritizuje a její lídr, předseda Lidové strany (PP) Pablo Casado vede kampaň proti socialistické vládě už od loňského léta, kdy v čele lidovců vystřídal expremiéra Mariana Rajoye. Za spojence má Alberta Riveru, jehož strana Ciudadanos byla dříve považována za politický střed, a nyní se podle některých blíží stále více pravici.

Průzkumy favorizují socialisty. Ultrapravici rostou preference

Podle prognózy, kterou tento týden zveřejnil deník El País, by parlamentní volby vyhráli socialisté s asi 24 procenty hlasů a druzí by skončili lidovci s 21 procenty. Spojence socialistů koalici Unidos Podemos by volilo 15 procent voličů a spojence lidovců stranu Ciudadanos 18 procent.

Alarmující je nárůst ultrapravicové strany Vox, jíž by nyní dalo hlas kolem 11 procent voličů. Nacionalistická vlna se přitom podle řady komentátorů dosud Španělsku vyhýbala. Koncem loňského roku ale strana získala v regionálních volbách v Andalusii 12 křesel z celkových 109, ačkoliv podle předvolebních průzkumů měla dosáhnout na maximálně pět mandátů.

Strana Vox vznikla v roce 2014, její lídr Santiago Abascal ale odmítá, že by šlo o extremistické uskupení. Tvrdí zároveň, že nejde o klasické populistické hnutí, protože Vox podporuje setrvání země v Evropské unii. Po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa chce udělat ze Španělska „znovu skvělou zemi“.  

Některá místní média dříve spekulovala, že by se předčasné parlamentní volby mohly spojit s regionálními volbami a s volbami do Evropského parlamentu, které budou ve Španělsku 26. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 46 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.