Poprvé od pádu Frankova režimu. V andaluském parlamentu zasedne krajní pravice

V regionálních volbách v jihošpanělské Andalusii zvítězili vládní socialisté, nezískali ale většinu – o kontrolu nad regionem by tak mohli přijít. Do místního parlamentu se poprvé od 70. let dostala krajně pravicová strana Vox, proti níž v pondělí večer demonstrovaly tisíce lidí. Španělé volili poprvé od chvíle, kdy v létě převzal moc nový levicový kabinet pod vedením premiéra Pedra Sáncheze.

Volby v Andalusii jsou vnímány jako první test Sánchezovy vlády. V předvolební kampani strany nejvíce sázely na témata, která hýbou celým Španělskem - ať už je to otázka katalánské nezávislosti, migrace nebo rozpočtu. Andalusie bojuje s vysokou nezaměstnaností a přílivem migrantů, kteří sem míří přes Středozemní moře.

Právě negativní postoj k migraci a požadavek na zákaz katalánských separatistických stran přinesl nečekaně velký úspěch krajně pravicové straně Vox. Ta získala 12 z celkových 109 křesel, ačkoli předvolební průzkumy jí přisuzovaly maximálně pět zákonodárců. Krajní pravice bodovala v regionu poprvé od pádu režimu generála Franka v roce 1975.

Proti posílení strany demonstrovaly v Andalusii v pondělí večer tisíce lidí, a to pod heslem „Andalusie není místo pro fašismus“. V Seville, Málaze či Granadě nesli lidé transparenty s hesly „Pryč s fašisty z našich ulic“ nebo „Voxe poslouchej, Granada bude bojovat!“.

V Granadě se demonstrace zúčastnily na čtyři tisíce lidí, asi tisíc lidí protestovalo v Málaze, přes dva tisíce lidí vyšlo do ulic v Seville. Manifestace svolaly přes sociální sítě různá levicová hnutí či feministické organizace.

Gratulace od Le Penové

Nacionalistická vlna napříč Evropou se dosud Španělsku spíše vyhýbala, protože řada obyvatel má fašistický režim stále v živé paměti, píše BBC. Straně Vox už gratulovala vůdkyně francouzských nacionalistů Marine Le Penová, která ocenila kladné výsledky „mladého a dynamického hnutí“.

Strana Vox vznikla v roce 2014, její lídr Santiago Abascal ale odmítá, že by šlo o extremistické uskupení. Tvrdí zároveň, že nejde o klasické populistické hnutí, protože Vox podporuje setrvání země v Evropské unii. Po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa chce udělat ze Španělska „znovu skvělou zemi“.

Vítězství vládní Španělské dělnické socialistické strany (PSOE) se předpokládalo, protože strana v lidnaté Andalusii vládne už od roku 1982. Volby proběhly předčasně po ztroskotání spojenectví socialistů a středopravicových Ciudadanos.

Koaliční jednání budou komplikovaná

Socialisté pod vedením oblíbené šéfky místní organizace PSOE Susany Díazové teď usilovali o získání většiny v parlamentu, aby mohli bez potíží složit vládu, to se jim však ani zdaleka nepovedlo, když podle předběžných výsledků získali jen 33 křesel. Nyní je tedy podle všeho čeká složité hledání koaličního partnera.

Ciudadanos chtěli ve volbách získat druhý největší počet hlasů a porazit Lidovou stranu (PP), která až do letoška ve Španělsku vládla. Nakonec ale PP, kterou od léta namísto expremiéra Mariana Rajoye vede nový předseda Pablo Casado, získala 26 křesel a Ciudadanos jen 21. Zástupci Ciaudadanos vzápětí oznámili, že do koalice se socialisty znovu nepůjdou. Levicoví Podemos budou mít v regionálním parlamentu 17 mandátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 1 mminutou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.