Slovenská policie obvinila dvě osoby ve špionážní aféře spojované s Ruskem

Nahrávám video

Slovenská policie ve špionážní aféře spojované s Ruskem zadržela čtyři osoby a dvě z nich obvinila. Stíhaný bývalý prorektor vojenské akademie v Liptovském Mikuláši a dopisovatel mezitím zablokovaného internetového portálu Hlavné správy jsou podezřelí, že za peníze shromažďovali citlivé informace ve prospěch ruských tajných služeb. Novinářům to řekli policejní prezident Štefan Hamran a šéf elitní složky prokuratury Daniel Lipšic, podle kterých oba muži vinu přiznali.

V novodobé historii Slovenska jde o první případ svého druhu. Z Hamranova vyjádření vyplynulo, že ruští zpravodajští důstojníci, kteří se zapletli do kauzy, mají kvůli statusu diplomatů imunitu před trestním stíháním. Bratislava v pondělí ohlásila vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády.

„V případě bývalého prorektora šlo o dlouhodobou placenou spolupráci s ruskou rozvědkou,“ řekl Lipšic. Podle vyšetřovatelů je dotyčný podezřelý, že s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU spolupracoval od roku 2013 a odevzdával jí citlivé dokumenty. Po zadržení přiznal, že za to dostával peníze.

Večer pak soud podle médií vyhověl návrhu prokurátora a do vazby poslal bývalého prorektora, který v minulosti rovněž pracoval na ministerstvu obrany. Obviněný podal stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude čekat ve vazbě. Vazební stíhání druhého obviněného žalobce nežádal.

Stíhaný dopisovatel portálu Hlavné správy podle Hamrana sbíral a odevzdával různé citlivé informace. Ty se snažil získat od dalších dvou zadržených v kauze, a to od bývalého asistenta jednoho z poslanců slovenského parlamentu a od bývalého příslušníka slovenské tajné služby SIS, který ve zpravodajské organizaci přestal pracovat na konci loňského roku.

Hamran řekl, že obviněný dopisovatel se snažil získat informace z neveřejných zpráv o činnosti SIS a vojenského zpravodajství, kterými se každoročně zabývá slovenská sněmovna.

Obviněným hrozí 13 let vězení

Oběma obviněným z trestných činů vyzvědačství a korupce za desítky tisíc eur v případě prokázání viny před soudem hrozí až 13 let vězení. Razie s krycím názvem Kaťuša a Matrjoška, včetně domovních prohlídek, podnikli policisté od minulého pátku do pondělí. Lipšic uvedl, že některé ze zajištěných informací se týkají i Ukrajiny, kterou Rusko v únoru vojensky napadlo.

Při vyšetřování případu kriminalistům pomáhalo slovenské vojenské zpravodajství. List Denník N zveřejnil sestřih nahrávek ze schůzek zmíněného dopisovatele s asistentem vojenského přidělence ruského velvyslanectví Sergejem Solomasovem, podle nahrávky diplomat nyní zadrženému muži také předal peníze. Podle deníku jde o Bohuše Garbára.

„Řekl jsem v Moskvě, že jsi takový hodný kluk, že máš hodně kamarádů – taková slovenská mafie, a Moskva rozhodla, že budeš takový lovec,“ citoval Denník N Solomosova z nahrávky. „Potřebuju politickou informaci, komunikace mezi zeměmi, mezi vnitřkem NATO, vnitřkem EU, Bratislava a jiné země,“ instruoval Garbára.

Podle Denníku N je Solomasov jedním z trojice pracovníků ruského velvyslanectví, které Slovensko v reakci na aféru vyhostilo.

Podle policejního prezidenta Hamrana počet stíhaných osob v kauze nemusí být konečný. Dodal, že vyšetřování ukáže, zda v případu byly ohrožené slovenské zájmy. Dle infromací Denníku N byl dopisovatel Hlavných zpráv Garbár napojený na slovenské extremisty. Ľudové straně Naše Slovensko Mariana Kotleby, která je známá proruskými postoji, dvakrát poslal deset tisíc eur. Peníze také poslal Národní koalici Sergeje Kozlíka, informoval deník.

„Ty obavy jsme měli už dávno, že ruská dezinformační scéna je propojená i na osoby ve službách státu. Zadržení občané Slovenské republiky, kteří jsou podezřelí z vyzvědačství v prospěch Ruska, tyto obavy potvrzují,“ napsal na sociální síti premiér Eduard Heger. Podle něj tak společnost poškodila i korupce, která ohrožuje bezpečnost občanů, důvěryhodnost Slovenska v očích spojenců, ale i demokratické základy státu.

„Cílem takových aktivit je v konečném důsledku narušit vnitřní stabilitu a oslabit bezpečnost Slovenska, a musíme se jim proto účinně bránit. Věřím, že bezpečnostní složky do důsledků vyšetří všechna podezření ze špionáže ve prospěch Ruska a budou schopny zamezit podobným aktivitám v budoucnosti,“ okomentovala zprávu také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Podle prezidentky je vyhoštění ruských diplomatů adekvátní odpovědí na „mimořádně vážná“ zjištění, která „potvrzují dlouhodobý trend ovlivňování veřejného mínění a politiky na Slovensku ze strany Ruské federace“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 3 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled