Čína vyzvala Spojené státy, aby zrušily sankce uvalené ve čtvrtek na čínskou armádní agenturu a jejího ředitele kvůli nákupu výzbroje z Ruska. Kritika přišla také z Moskvy: Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova nové sankce ohrožují „světovou stabilitu“ a svědčí o tom, že vyvíjení tlaku na Rusko dlouhodobě nenese žádné výsledky. Šéf ruské diplomacie označil nové sankce za „nekalou konkurenci“ vůči výrobci ruských stíhaček, podle Kremlu jde o pokus vytěsnit konkurenci z trhu.
Sankce USA dopadly na armádní obchody Ruska s Čínou. Nezahrávejte si s ohněm, varuje Moskva
Horizont ČT24: Sankce USA dopadly na armádní obchody Ruska s Čínou (zdroj: ČT24)
„Spojené státy nikdy nebudou moci diktovat Rusku podmínky prostřednictvím sankcí,“ zdůraznil Rjabkov. Varoval také Washington, aby si „nezahrával s ohněm, protože to může být nebezpečné“.
„Sledujeme, jak Spojené státy pokračují ve vyhlašování sankcí vůči naší zemi. Zdá se, že se to stalo jakousi národní zábavou, protože čtvrteční sankce jsou už šedesátým protiruským opatřením od roku 2011,“ konstatoval Rjabkov. „Každé nové kolo sankcí přitom ukazuje, že předchozí snahy našich nepřátel vyvíjet na Rusko tlak nepřinesly žádné výsledky,“ dodal.
USA chtějí vytěsnit ruské zbrojovky, tvrdí Kreml
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil nové sankce za projev nekalé konkurence vůči firmě Suchoj a příznak krize dolarového zúčtování. „Znovu se přesvědčujeme, že dolarový systém se plně zdiskreditoval a důvěra k dolaru prudce padá,“ prohlásil ruský ministr.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil sankce za „nepřátelské, škodlivé a nepředvídatelné kroky“, jejichž cílem je „pokusit se netržními metodami vytěsnit z trhu hlavního konkurenta amerických výrobců“, přičemž ruské zbrojovky jinak mívají často nad touto konkurencí navrch. „Sankční hysterie“ podle mluvčího Kremlu také „nedovoluje střízlivě ocenit perspektivy rozvoje vzájemných vztahů“.
obrázek
Čínská agentura nakoupila v Rusku deset stíhacích letounů Suchoj a moderní systémy protivzdušné obrany S-400 a podle amerického ministerstva zahraničí tím porušila sankční zákon USA z roku 2017. Sankce byly uvaleny jak na čínskou agenturu, která s ruskou státní firmou Rosoboronexport obchod uzavřela, tak na jejího ředitele Li Šang-fua.
Američané opět rozšířili sankční seznam
Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek rovněž oznámilo, že na svůj sankční seznam nově zařadilo 33 ruských představitelů a organizací z oblasti armády a zpravodajských služeb. Seznam nyní zahrnuje celkem 72 ruských občanů, organizací a firem.
Západ si podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara neuvědomuje, že hlavní nepřátelé číhají zvenčí, nikoliv uvnitř. V otázkách hybridních hrozeb, propagandy a snah ovlivnit veřejné mínění podle Baara západ zaspal a drží se politické korektnosti.
„Málo se hovoří o tom, že i Čína má svou strategii, která má vytvářet pozitivní obraz ve světě. To se jí docela daří, i u nás k ní někteří lidé vzhlížejí a dokonce se tam jezdí učit,“ říká Baar.
Sankce byly uvaleny na základě sankčního zákona CAATSA, který trestá Rusko za anexi Krymu z roku 2014, za účast Moskvy v syrské válce a za vměšování do prezidentských voleb v USA.
Agentura Reuters s odvoláním na úředníka ministerstva zahraničí USA uvedla, že sankce jsou namířené pouze proti Moskvě, a nikoli Pekingu a čínské armádě. „Konečným cílem těchto sankcí je Rusko,“ uvedl.