Ruští diplomaté musí z Atén kvůli „vměšování“. Moskva kritizuje „protiruské“ výroky Řecka

Moskva a Atény se dostaly do diplomatické přestřelky kvůli rozhodnutí o vyhoštění ruských diplomatů z Řecka. Ti podle Atén mimo jiné podněcovali akce proti usmíření Řeků s Makedonci. Moskva vyhoštění kritizovala jako výsledek nátlaku zvenčí, na což Řecko zareagovalo prohlášením, v kterém mimo jiné obvinilo Rusko z „neúcty k třetí zemi“. Uvedlo také, že Moskva moc dobře ví, co její lidé dělají. Rusko nyní podalo diplomatickou nótu proti podle něj protiruským vyjádřením Atén.

Řecko minulý týden rozhodlo o vyhoštění dvou Rusů a dalším dvěma zakázalo vstup do země. Podle řeckého listu Kathimerini viní Atény ruské diplomaty ze snah rozšířit ruský vliv v Řecku, z uplácení řeckých činitelů a z podkopávání dohody o novém názvu bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou země nedávno uzavřely.

  • Dohoda mezi Aténami a Skopje by mohla usnadnit Makedonii vstup do NATO. V roce 2008 totiž Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy se spor s Aténami vyřeší. Případný vstup Makedonie do NATO se ale nelíbí Rusku. 
  • Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová nedávno rozšiřování NATO kritizovala. Jeho cílem je podle ní vojenskopolitické „zadržování“ Ruska. Rozšiřování NATO podle ní prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ,otevřených dveří‘ se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru,“ dodala mluvčí.

Rusko označilo krok řeckých úřadů vůči ruským diplomatům za neopodstatněný. „Je zjevné, že za protiruským rozhodnutím řecké vlády, které bylo přijato u příležitosti summitu NATO, stojí Washington, který otevřeně podpořil toto opatření v prohlášení ministerstva zahraničí,“ citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie.

Mluvčí ruského ministra zahraničí Zacharovová po několika dnech tato tvrzení zopakovala a dodala, že kromě Američanů tlačili na Řecko také Britové.

Atény: Neúcta k Řecku musí skončit

Řecko se proti tvrzením ruského ministerstva zahraničí rázně ohradilo. Vyjádření Zacharovové označila tamní diplomacie za „typický příklad neúcty k třetí zemi a nedostatečného pochopení dnešního světa, v kterém jsou státy bez ohledu na jejich velikost nezávislé a mohou vykonávat nezávislou, mnohostrannou a demokratickou zahraniční politiku“. 

Řecké ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že důkazy, na základě kterých se rozhodlo vůči ruským diplomatům zakročit, předalo v předstihu ruské straně.

Ruské úřady velmi dobře vědí, co jejich lidé dělají.
řecké ministerstvo zahraničí
v reakci na tvrzení ruské diplomacie o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén

„Trvalá neúcta k Řecku musí skončit. Nikdo nemá právo vměšovat se do domácích záležitostí Řecka,“ uvedla také řecká diplomacie a dodala, že ruská tvrzení o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén „nejsou hodna komentáře“. 

Moskva podala „rozhodný protest“

Moskva označila v pátek vyjádření Atén za „protiruská“ a podala proti nim „rozhodný protest“. Diplomatickou nótu v Moskvě převzal řecký velvyslanec.

Moskva v reakci na vyhoštění svých diplomatů označila řecko-ruské vztahy za chladné a slíbila reciproční opatření. Zrušila i plánovanou návštěvu ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Aténách. Podle ruského velvyslance Andreje Maslova „v nynější situaci pozbyla návštěva na aktuálnosti“. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová označila vyhoštění diplomatů za „špinavou provokaci“.

Stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov v pátek v televizi Rossija 24 opět prohlásil, že za diplomatickým konfliktem mezi oběma zeměmi je „tlak na Řecko ze zahraničí“. Vyhoštění diplomatů podle něj odporuje logice a zdravému rozumu.

„Je to docela hrubá provokace. Natolik hrubá, že je pochybné předpokládat, že by jejími autory byli výhradně Řekové,“ citovala Čižova agentura TASS. Smlouvu o novém názvu Makedonie ruský diplomat označil za „právně pochybnou“. I ona je podle Čižova výsledkem „impulsu zvenčí“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled