Ruští diplomaté musí z Atén kvůli „vměšování“. Moskva kritizuje „protiruské“ výroky Řecka

Moskva a Atény se dostaly do diplomatické přestřelky kvůli rozhodnutí o vyhoštění ruských diplomatů z Řecka. Ti podle Atén mimo jiné podněcovali akce proti usmíření Řeků s Makedonci. Moskva vyhoštění kritizovala jako výsledek nátlaku zvenčí, na což Řecko zareagovalo prohlášením, v kterém mimo jiné obvinilo Rusko z „neúcty k třetí zemi“. Uvedlo také, že Moskva moc dobře ví, co její lidé dělají. Rusko nyní podalo diplomatickou nótu proti podle něj protiruským vyjádřením Atén.

Řecko minulý týden rozhodlo o vyhoštění dvou Rusů a dalším dvěma zakázalo vstup do země. Podle řeckého listu Kathimerini viní Atény ruské diplomaty ze snah rozšířit ruský vliv v Řecku, z uplácení řeckých činitelů a z podkopávání dohody o novém názvu bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou země nedávno uzavřely.

  • Dohoda mezi Aténami a Skopje by mohla usnadnit Makedonii vstup do NATO. V roce 2008 totiž Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy se spor s Aténami vyřeší. Případný vstup Makedonie do NATO se ale nelíbí Rusku. 
  • Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová nedávno rozšiřování NATO kritizovala. Jeho cílem je podle ní vojenskopolitické „zadržování“ Ruska. Rozšiřování NATO podle ní prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ,otevřených dveří‘ se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru,“ dodala mluvčí.

Rusko označilo krok řeckých úřadů vůči ruským diplomatům za neopodstatněný. „Je zjevné, že za protiruským rozhodnutím řecké vlády, které bylo přijato u příležitosti summitu NATO, stojí Washington, který otevřeně podpořil toto opatření v prohlášení ministerstva zahraničí,“ citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie.

Mluvčí ruského ministra zahraničí Zacharovová po několika dnech tato tvrzení zopakovala a dodala, že kromě Američanů tlačili na Řecko také Britové.

Atény: Neúcta k Řecku musí skončit

Řecko se proti tvrzením ruského ministerstva zahraničí rázně ohradilo. Vyjádření Zacharovové označila tamní diplomacie za „typický příklad neúcty k třetí zemi a nedostatečného pochopení dnešního světa, v kterém jsou státy bez ohledu na jejich velikost nezávislé a mohou vykonávat nezávislou, mnohostrannou a demokratickou zahraniční politiku“. 

Řecké ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že důkazy, na základě kterých se rozhodlo vůči ruským diplomatům zakročit, předalo v předstihu ruské straně.

Ruské úřady velmi dobře vědí, co jejich lidé dělají.
řecké ministerstvo zahraničí
v reakci na tvrzení ruské diplomacie o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén

„Trvalá neúcta k Řecku musí skončit. Nikdo nemá právo vměšovat se do domácích záležitostí Řecka,“ uvedla také řecká diplomacie a dodala, že ruská tvrzení o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén „nejsou hodna komentáře“. 

Moskva podala „rozhodný protest“

Moskva označila v pátek vyjádření Atén za „protiruská“ a podala proti nim „rozhodný protest“. Diplomatickou nótu v Moskvě převzal řecký velvyslanec.

Moskva v reakci na vyhoštění svých diplomatů označila řecko-ruské vztahy za chladné a slíbila reciproční opatření. Zrušila i plánovanou návštěvu ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Aténách. Podle ruského velvyslance Andreje Maslova „v nynější situaci pozbyla návštěva na aktuálnosti“. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová označila vyhoštění diplomatů za „špinavou provokaci“.

Stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov v pátek v televizi Rossija 24 opět prohlásil, že za diplomatickým konfliktem mezi oběma zeměmi je „tlak na Řecko ze zahraničí“. Vyhoštění diplomatů podle něj odporuje logice a zdravému rozumu.

„Je to docela hrubá provokace. Natolik hrubá, že je pochybné předpokládat, že by jejími autory byli výhradně Řekové,“ citovala Čižova agentura TASS. Smlouvu o novém názvu Makedonie ruský diplomat označil za „právně pochybnou“. I ona je podle Čižova výsledkem „impulsu zvenčí“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 39 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.