Ruský režim plánuje donutit občany k instalaci státních aplikací do mobilů i počítačů

Nahrávám video

Ruská vláda dokončuje zákon o povinně instalovaném softwaru pro všechna nová chytrá elektronická zařízení. Platit má od dubna 2021 a vzbuzuje kritiku mezi obyvateli i výrobci. Firmy jako Apple nebo Samsung se obávají narušení soukromí uživatelů i toho, že systémy budou moci spravovat jen omezeně.

Zákon se bude týkat mobilních telefonů, tabletů, počítačů i chytrých televizí – zkrátka všeho s obrazovkou a přístupem na internet. Budou muset obsahovat balíček aplikací včetně státních programů na komunikaci s úřady, navigace, sociální sítě, antiviru nebo platební brány.

Vládní nařízení vyvolalo pochyby ohledně ochrany soukromí. Kreml se ale ústy šéfa rady pro digitalizaci Nikolaje Komleva brání: „Původním smyslem tohoto zákona je rozšíření klientské základny ruských vývojářů. A to je hlavní. Nevidím zde ohrožení některých našich práv a svobod.“

Ruská vláda na koncepci pracovala s týmy IT odborníků, kteří na jednu stranu připouštějí možné zneužití režimem Vladimira Putina, na druhou ale doufají, že provázanost se západními i východními výrobci zamezí vzniku nového velkého bratra.

Obavy výrobců i prodejců

Výrobci dominující ruskému trhu, tedy Apple, Samsung nebo Huawei, kritizují, že s nimi vláda krok nekonzultovala. Obávají se, že aplikace stát využije ke sledování lidí skrze jejich produkty. Samy přitom mají potíže s kritikou, že o uživatelích sbírají příliš mnoho informací.

Apple navíc už před rokem varoval, že podobný zásah vyžaduje ekvivalent nelegálních softwarových úprav iPhonů a že kvůli tomu může společnost odejít ze země. Tento argument opakuje i zástupkyně prodejců Mozjuchinová: „Nemůžeme násilně říci kupci iPhonu nebo nového samsungu: 'Soudruzi, otevřete to zařízení a něco do telefonu nainstalujte.'“

Z akce jsou nervózní i prodejci, chybí jim detaily. „Jak bude tento software instalován do zařízení, která se budou prodávat v Rusku? Například pokud tato zařízení byla přivezena před jeho instalací,“ ptá se Jelena Mozjuchinová ze sítě prodejen Svjaznoj.

V očích velkých světových hráčů bude nejspíš nakonec rozhodovat ekonomická stránka věci. Pokud by rozhodli, že do Ruska přestanou výrobky dovážet, přijdou o značnou část trhu a zisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 12 mminutami

Libanonská armáda viní Izrael z palby při přebírání jedné z obcí

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 52 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 53 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 1 hhodinou

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 1 hhodinou

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 2 hhodinami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.