Ruský režim plánuje donutit občany k instalaci státních aplikací do mobilů i počítačů

Nahrávám video
Události: Povinné aplikace v Rusku
Zdroj: ČT24

Ruská vláda dokončuje zákon o povinně instalovaném softwaru pro všechna nová chytrá elektronická zařízení. Platit má od dubna 2021 a vzbuzuje kritiku mezi obyvateli i výrobci. Firmy jako Apple nebo Samsung se obávají narušení soukromí uživatelů i toho, že systémy budou moci spravovat jen omezeně.

Zákon se bude týkat mobilních telefonů, tabletů, počítačů i chytrých televizí – zkrátka všeho s obrazovkou a přístupem na internet. Budou muset obsahovat balíček aplikací včetně státních programů na komunikaci s úřady, navigace, sociální sítě, antiviru nebo platební brány.

Vládní nařízení vyvolalo pochyby ohledně ochrany soukromí. Kreml se ale ústy šéfa rady pro digitalizaci Nikolaje Komleva brání: „Původním smyslem tohoto zákona je rozšíření klientské základny ruských vývojářů. A to je hlavní. Nevidím zde ohrožení některých našich práv a svobod.“

Ruská vláda na koncepci pracovala s týmy IT odborníků, kteří na jednu stranu připouštějí možné zneužití režimem Vladimira Putina, na druhou ale doufají, že provázanost se západními i východními výrobci zamezí vzniku nového velkého bratra.

Obavy výrobců i prodejců

Výrobci dominující ruskému trhu, tedy Apple, Samsung nebo Huawei, kritizují, že s nimi vláda krok nekonzultovala. Obávají se, že aplikace stát využije ke sledování lidí skrze jejich produkty. Samy přitom mají potíže s kritikou, že o uživatelích sbírají příliš mnoho informací.

Apple navíc už před rokem varoval, že podobný zásah vyžaduje ekvivalent nelegálních softwarových úprav iPhonů a že kvůli tomu může společnost odejít ze země. Tento argument opakuje i zástupkyně prodejců Mozjuchinová: „Nemůžeme násilně říci kupci iPhonu nebo nového samsungu: 'Soudruzi, otevřete to zařízení a něco do telefonu nainstalujte.'“

Z akce jsou nervózní i prodejci, chybí jim detaily. „Jak bude tento software instalován do zařízení, která se budou prodávat v Rusku? Například pokud tato zařízení byla přivezena před jeho instalací,“ ptá se Jelena Mozjuchinová ze sítě prodejen Svjaznoj.

V očích velkých světových hráčů bude nejspíš nakonec rozhodovat ekonomická stránka věci. Pokud by rozhodli, že do Ruska přestanou výrobky dovážet, přijdou o značnou část trhu a zisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 3 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 6 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 8 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 9 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 11 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...