Rumunský prezident podal u ústavního soudu stížnost proti nařízení, jímž vláda zrušila trestnost některých korupčních činů i zneužití úřadu. Kvůli tomuto nařízení se už rozhodl opustit kabinet ministr pro podnikání a obchod. Úterní rozhodnutí vlády dekriminalizovat některé trestné činy, včetně určitých případů zneužití úřadu, vyvolalo v zemi masové protesty. Odhaduje se, že do ulic vyšlo kolem asi 300 tisíc lidí.
Podle prezidenta Klause Iohannise nařízení zjevně způsobuje ústavní konflikt mezi vládou, soudním systémem a parlamentem. Iohannis také kabinet vyzval, aby své rozhodnutí co nejrychleji zrušil. Premiér Sorin Grindeanu se ale nechal slyšet, že jeho vláda nařízení nezruší. „Vláda přijala určité rozhodnutí a neustoupí,“ uvedl po setkání se zástupci Sociálnědemokratické strany (PSD).
Nařízení vstoupí v platnost do deseti dnů, pokud je ústavní soud nezruší. Na nejvyšší justiční orgán v zemi se obrátila se stížností už ve středu Vrchní rada soudců a státních zástupců (CSM), která dohlíží na nestrannost rumunské justice.
300 tisíc lidí v ulicích
Sílící nesouhlas s vládním nařízením potvrzuje demise ministra obchodu Florina Jiana. Oznámil ji na svém facebookovém účtu, kde napsal, že jde o věc etiky. Uvedl, že rezignuje „nikoli kvůli své profesionální cti – moje svědomí je v tomto čisté –, ale kvůli svému dítěti“. „Jak se mu podívám do očí a co mu po letech řeknu? Řeknu mu, že jeho otec byl zbabělec a podpořil činy, kterým nevěřil…?“
Středečního protestu se podle některých zúčastnilo až 300 tisíc lidí. Lídr PSD Liviu Dragnea uvedl, že za demonstracemi stojí „pokračující kampaň plná lží a dezinformací“. „PSD vyhrála volby a vláda je legitimní,“ uvedl a obvinil prezidenta Iohannise, že přispěl ke středečním násilnostem během protestů. Demonstrace byly většinou poklidné, jen malá skupina fotbalových chuligánů začala házet petardy a lahve na policii, která reagovala použitím slzného plynu.
Korupce není trestná
Kritizované vládní nařízení, k němuž není nutný souhlas parlamentu, zbavuje trestnosti některé dosavadní trestné činy, včetně zneužití úřadu, jež nezpůsobí větší finanční škodu než 200 000 lei (1,2 milionu Kč).
Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňuje upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením ale musí vyslovit souhlas zákonodárný sbor.
Potřebu přijmout sporné nařízení vláda ospravedlňovala nutností ulevit přeplněným věznicím. Experti ale poukazují na to, že se to spíš týká skutečnosti, že v poslední době byla odsouzena nebo je souzena za korupční jednání řada i sociálnědemokratických politiků.
Těžit z kontroverzní milosti může i vůdce Sociálnědemokratické strany (PSD) Dragnea, který loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.
Znepokojení nad krokem rumunského kabinetu daly prostřednictvím svých velvyslanectví v Bukurešti některé státy včetně USA, Německa a Francie. Místopředseda Evropské komise Frank Timmermans vyzval vládu v Bukurešti, aby nařízení „urgentně přehodnotila“. Varoval, že by výnos mohl ovlivnit rozdělování peněz, které balkánská země z dostává z unijních fondů.
- Rumunsko patří v Evropě ke státům s nejrozšířenější korupcí, úplatky se tam požadují ve státní správě i v mnoha oblastech veřejného života. Snaha zastavit zneužívání úřadů a jiných výsadních postavení se v posledních letech v Rumunsku viditelně zintenzivnila. Speciální prokuratura v uplynulých třech letech obžalovala téměř 2000 lidí v případech zneužití postavení, celková škoda podle médií dosahuje v přepočtu kolem 27 miliard Kč.
