Pověst šaška je výhodou i nevýhodou, míní Matovič a mluví o „babišovském úspěchu“

Nahrávám video

Žil si pohodlný a úspěšný podnikatelský život, korupce ho ale přiměla vstoupit do politiky. Tak svou cestu popisuje Igor Matovič, jehož hnutí OĽaNO zvítězilo ve slovenských volbách a ukončilo dominanci Smeru. Pověst šaška je podle něj nevýhodou i výhodou – může totiž jen překvapit. Vítězství ve volbách Matovič popisuje jako „babišovský úspěch“ a mluví o poslední šanci na opravu základů slovenského státu.

Matovičovo hnutí OĽaNO nepatří na slovenské politické scéně mezi nová uskupení. Lídr vysvětluje, proč se před lety rozhodl vstoupit do politiky: „Žil jsem si pohodlný a dost úspěšný podnikatelský život. Dlouhé roky jsem platil nejvyšší daně ze všech živnostníků na Slovensku, ale zároveň mě velmi mrzelo, že peníze potom končí na nějakých kyperských účtech,“ popisuje Matovič s tím, že nastavuje zrcadlo zkorumpovaným politikům.

Vítězství ve volbách je pro něj obrovské zadostiučinění. „Byl to těžký boj a my jsme bojovali s vládní mafií ještě dřív, než to bylo populární. Byl jsem první, kdo se odvážil postavit Robertu Ficovi a Robertu Kaliňákovi, nazývat je pravým jménem, nazývat je zloději,“ podotýká vítěz voleb. Veřejnost podle něj cítila, že si OĽaNO v kampani na nic nehrálo.

Právě na to prý doplatily některé nové strany – měly spoustu vzletných slov, ale skutky žádné, míní Matovič. „U nás lidé viděli, že sice nejsme noví, ale naše činy byly upřímné a s korupcí jsme bojovali,“ usuzuje.

„Nakonec jsme první, co naděláme. Lidé nám dali důvěru a je třeba s ní nakládat odpovědně. Uvědomuji si, že je to velmi silný mandát,“ připouští lídr vítězného hnutí, pro nějž je boj s korupcí naprostou prioritou.

Babišovský úspěch

Matoviče dle jeho vyjádření mrzí, že se do Národní rady nedostala koalice Progresívne Slovensko a Spolu - občianska demokracie (PS/Spolu), které mandáty ve sněmovně utekly o pouhé čtyři setiny procenta, a také Kresťanskodemokratické hnutie. „Je to jedenáct procent hlasů lidí, kteří chtěli mít své zastoupení, byli na správné straně barikády, ale zastoupení nemají,“ konstatuje.

V případě svého hnutí Matovič mluví o „babišovském úspěchu“. Naráží tím na rychlý zisk důvěry voličů, kterého se mu podařilo dosáhnout během tří měsíců kampaně. Hnutí OĽaNO předvídaly průzkumy zkraje kampaně zisk jednotek procent hlasů, nakonec jim ale hlas odevzdala čtvrtina voličů.

Matovič zdůrazňuje také téměř půl milionu preferenčních hlasů, které osobně dostal. To ho dle jeho slov obrovsky zavazuje vůči veřejnosti a pomáhá zodpovědět otázku, jestli by měl být premiérem právě on.

Pověst šaška je prokletí i požehnání

Šéf vítězného hnutí má na Slovensku pověst svérázného politika, který budí pozornost osobitými akcemi a provokacemi. Aby například před deseti lety upozornil na imunitu poslanců, zaparkoval svůj vůz na frekventovaném přechodu v centru Bratislavy. „Moje největší nevýhoda je ta, že mě mnoho lidí považuje za šaška. Zároveň je to ale moje největší výhoda, protože můžu příjemně překvapit,“ shrnuje Matovič.

Za výhodu považuje také to, že jeho hnutí funguje pouze z veřejných peněz, například z příspěvků na volby, činnost či mandáty. „Dary, které dostáváme, vracíme každému na účet, protože nechceme být nikomu zavázaní,“ zdůrazňuje.

Při koaličních jednáních chce postupně oslovit Borise Kollára (Sme rodina), Richarda Sulíka (Sloboda a solidarita) a Andreje Kisku (Za ľudí). „Koalice se teoreticky dá sestavit ze tří stran, chtěl bych se ale pokusit o ústavní většinu,“ potvrzuje Matovič záměr prosadit kupříkladu justiční změny. Dále chce mimo jiné zavést hmotnou odpovědnost politiků.

Jde podle něj o možná vůbec poslední šanci opravit základy slovenského státu. Pokud prý koalice selže, mafie by se mohla vrátit. „Hydra, která rozkradla stát, udělá vše pro to, aby nás rozložila, aby nás zbavila moci, aby mohli vládnout znovu. Potom by se už pojistili tak, aby moc nikdy neztratili,“ obává se Matovič.

Podle svých slov touží po tom, aby Slováci v budoucnu chodili volit s radostí a proto, že se cítí být součástí státu, nikoliv proto, aby svým hlasem bojovali proti korupci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 21 mminutami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 52 mminutami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 1 hhodinou

Starmer rezignuje na předsedu labouristů, premiérský úřad předá svému nástupci

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.
10:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Krymu zrušili dětské tábory, Sevastopol zrušil veřejné akce

Šéf ruské okupační správy Krymu Sergej Aksjonov oznámil, že na poloostrově se od 22. června do 1. září ruší všechny dětské pobyty. Oznámení přichází den po omezení dodávek elektrické energie a zákazu prodeje pohonných hmot běžným zákazníkům. K zákazu prodeje paliv i dalším omezením přistoupila i okupační správa Sevastopolu. Kroky jsou důsledkem ukrajinského ostřelování zásobovacích tras a ropné infrastruktury.
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.
03:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...