Zatím bezvýsledné zůstává hledání malajsijského Boeingu 777, který počátkem března zmizel při letu z Malajsie do Číny; pátrači se v posledních dnech zaměřili na odlehlou oblast Indického oceánu a pomoc by jim mohla i unikátní robotická ponorka Remus 6000, jejíž výkon se vyrovná nejlepšímu vojenskému vybavení. V minulosti navíc objevila černou skříňku Airbusu, který se zřítil vprostřed Atlantiku.
Robotická ponorka Remus dokáže prostorově skenovat dno moře v hloubce až šesti kilometrů. „Vysílá zvukové signály do vzdálenosti víc než půl kilometru od stroje, ty se pak odrazí ode dna a vrátí se zpátky,“ vysvětluje Mike Purcell z oceánografického institutu v americkém Woods Hole.
Každý úsek Remus skenuje několikrát a ze získaných informací sestaví fotografie ve vysokém rozlišení. Rozpoznat to, zda zachytila kámen nebo například motor letadla, dokáže právě díky zvukovým signálům; věci vyrobené člověkem, a kovy zejména, totiž velmi silně rezonují.
Při současném pátrání po ztraceném malajsijském letadle tak ponorka představuje jednu z moderních technologií, o jejíž služby se mohou vyšetřující týmy opřít – samozřejmě za předpokladu, že se podaří aspoň hrubě určit místo, kam se letoun zřítil. V současnosti probíhá pátrání v odlehlé části Indického oceánu, jehož rozloha dosahuje čtvrtiny České republiky (více čtěte zde).
Zásluha Remuse? Černá skříňka z potopeného airbusu
Referenci ponorce Remus dává zejména letecká katastrofa z roku 2009. Airbus francouzských aerolinek se tehdy zřítil při letu z Ria de Janeiro do Paříže; při nehodě zahynulo všech 216 pasažérů a 12 členů posádky, což z incidentu dělá nejhorší leteckou havárii v historii Air France. Dva roky po nehodě a měsíce po objevení prvních úlomků letadla, navedl pátrací týmy k černé skříňce právě snímek pořízený Remusem. Schránka tak mohla odhalit, co se poslední dvě hodiny v kokpitu letadla dělo, ačkoli signál už dávno nevysílala.
Baterii v černé skříňce malajsijského letadla v současnosti zbývají dva týdny, a pokud je pod vodou, může její komunikaci speciální technika zachytit do vzdáleností tří a půl kilometru. „Dostáváme se do situace, kdy se snažíme zachytit velmi malý signál ve velmi komplexním okolním hluku. A to je vždy problém, který se stupňuje s hloubkou, protože ta signál ještě zmenšuje,“ zdůrazňuje odborník na akustiku Jason Summers.
Rozhodnutí o tom, zda bude Remus 6000 při pátrání využit, ale dosud nepadlo. Stále totiž platí podmínka, že je potřeba aspoň hrubě určit místo, kde se má zmizelý boeing nacházet; a to pátrající týmy stále ještě neví.
