Dolní komora polského parlamentu schválila návrh zákona o nejvyšším soudu předložený prezidentem Andrzejem Dudou. Před samotným hlasováním o předloze ale poslanci schválili 36 jejích dodatků nebo pozměňovacích návrhů vypracovaných vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a jeden opozicí. Varšava se kvůli rozsáhlé reformě justice dostala do sporu s Evropskou komisí, která kroky polských konzervativců považuje za ohrožení nezávislosti soudů.
Návrh opozice, aby byl zákon kompletně odmítnut, Sejm nepřijal. Pro reformu nakonec zvedlo ruku 239 ze 460 poslanců, 171 bylo proti a 24 se zdrželo.
„PiSokracie, PiSokracie,“ skandovala opozice. „Je to černý den pro polskou demokracii, parlamentní většina zrušila dělbu moci,“ prohlásil opoziční předák Grzegorz Schetyna a vyzval prezidenta, aby jako strážce ústavy sporné zákony znovu vetoval.
PiS bude mít vliv na jmenování všech soudců v zemi
Vládní strana PiS díky své většině následně prohlasovala i zákon o soudcovské radě. Pro bylo 237 poslanců, 166 proti.
Podle listu Gazeta Wyborcza zákon umožní vládní straně a prezidentovi ukončit ústavní mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které nevybere již soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tím získá většinu v radě, která rozhoduje o jmenování do všech soudů v zemi.
Skupina žen na galerii pro diváky reagovala na výsledek hlasování rozvinutím polské vlajky s černou smuteční stuhou.
Změny zákonů nejsou dostatečné, nezávislost soudů je ohrožena, varují experti
Polský prezident Andrzej Duda, který je spojencem PiS, zákony v létě po protestech a kritice Západu vetoval a později přišel s jejich úpravami. Na začátku listopadu poslanec a vyjednavač Stanislaw Piotrowicz oznámil, že Duda a PiS dospěli ohledně justiční reformy ke kompromisu.
Ani Dudova verze zákona ale podle právních expertů zcela neodstraňuje obavy z možného politického ovlivňování práce vrcholného justičního orgánu Polska.
Evropská komise v létě kvůli problematické reformě soudnictví zahájila s Polskem řízení pro porušení unijní legislativy, které může skončit žalobou u unijního soudu. Řízení se týká zákona o obecních soudech, který Duda jako jediný z trojice přijatých zákonů podepsal.
Takzvaná Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva, těsně před pátečním hlasováním Varšavu varovala, že přijímané změny „představují vážné riziko pro nezávislost všech stran“ v polské justici. Hrozí podle ní zpolitizování soudcovské rady, ohrožení stability polského právního řádu i ohrožení nezávislosti prokurátorů kvůli novým pravomocem ministra spravedlnosti, který je v Polsku současně i generálním prokurátorem.
Euroskeptická vláda ve Varšavě tvrdí, že reforma soudnictví je potřebná, aby se zvýšila efektivita a aby se soudy vymanily ze zvyklostí komunistické éry.
Kvůli reformě polské justice se konaly demonstrace nejen ve Varšavě, ale i dalších evropských městech, například v Londýně, Dublinu nebo Kodani.
