Polský prezident hodlá vetovat soudní reformu: Lidé se nesmí bát svého státu

16 minut
Polský prezident Duda vysvětloval veto vládních soudních reforem
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda chce vetovat kontroverzní reformu soudního systému i zákon o zřízení Nejvyšší soudcovské rady. V parlamentu je během jediného dne schválila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), jež ovládá obě komory. Proti reformě protestují už přes týden tisíce Poláků.

Podle zákona schváleného Sejmem by vláda mohla nahradit soudce nejvyššího soudu svými kandidáty, a to bez konzultace s odborníky. Duda se v pondělí sešel s předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou a předsedou národní soudcovské rady Dariuszem Zawistowským, jejichž institucí by se chystané vládní reformy dotkly. 

Konzervativci budou muset k přehlasování veta hledat spojence

Následně oznámil, že reformu bude vetovat – přestože sám pochází z vládní PiS. Prezidentovo veto však může Sejm přehlasovat třípětinovou většinou. Tou vláda nedisponuje, protože její většina čítá „jen“ 235 ze 460 mandátů, nikoli nutných 276.

Podle listu The Financial Times by ale vládní konzervativci mohli přesvědčit některé nezávislé zákonodárce, případně poslance z protestní antisystémové strany Kukiz'15 - ta má v Sejmu čtyřicet zástupců.

„V programu PiS nebylo zmínky o kontrole nad nejvyšším soudem, ani o tom, že generální prokurátor bude rozhodovat o tom, kdo bude soudcem, a kdo ne,“ řekl Duda. „Jako prezident nemám pocit, že by tento zákon posílil smysl soudů,“ dodal.

Soudci si nemohou myslet, že jsou něco víc, zdůraznil Duda

Polská justice ale potřebuje nápravu, a je velmi špatné, pokud se soudci považují za nejdůležitější kastu, zdůraznil na druhou stranu prezident. Změny je ovšem nutné uskutečňovat tak, aby nenastal rozkol ve společnosti a aby se lidé nebáli svého státu, konstatovala hlava státu.

Oba zákony je podle Dudy třeba upravit tak, aby se staly přijatelnými. „Doufám, že se zákony podaří připravit během dvou měsíců,“ dodal.

Večer pak ve veřejnoprávní televizi vysvětlil, že se rozhodl vetovat dva ze tří justičních reformních zákonů, aby zajistil jejich soulad se základním zákonem země. „Reformy soudního systému připravené parlamentem do značné míry naplnily očekávání veřejnosti,“ uvedl. „Avšak jako prezident je nemohu přijmout a využívám práva veta, protože vyžadují změny, jež zajistí jejich soulad s ústavou,“ dodal v prohlášení k národu. Zároveň slíbil, že brzy představí vlastní návrh reformy justice.

Szydlová: Veto prezidenta reformy zpomalí

Odpoledne za prezidentem kvůli jeho rozhodnutí přijela premiérka Beata Szydlová a předsedové obou komor parlamentu. Jednání se konalo za zavřenými dveřmi a jeho účastníci po skončení novinářům nic neřekli.

Předsedkyně vlády si až večer rovněž ve veřejnoprávní televizi postěžovala, že krok šéfa státu zpomalí nezbytné reformy. „Všichni si přejeme žít ve spravedlivém Polsku, proto je nezbytná reforma soudů. (…) Dnešní prezidentovo veto práci na této reformě zpomalí,“ řekla.

Zároveň prohlásila, že vláda „neustoupí tlaku ulice a zahraničí“, se zjevnou narážkou na současné velké protesty proti justiční reformě v zemi a na ostrou kritiku zaznívající z Evropské unie kvůli obavám o stav právního státu v Polsku. Předpokládá se, že představitelé PiS se ještě budou snažit přimět hlavu státu ke změně stanoviska.

Beata Szydlová
Zdroj: Reuters

Dudův mluvčí Krzysztof Lapiński ale později v televizi TVN24 uvedl, že prezident své rozhodnutí odmítnout problematické justiční zákony nezměnil. Podle jeho vyjádření prezident není „hluchý ani slepý“ vůči protestům v celé zemi. Dodal, že Dudovo rozhodnutí vychází z hluboké analýzy faktů a z konzultací.

Duda v zákoně objevil nepřesnosti ohledně výběru předsedy nejvyššího soudu, kterých si během legislativního procesu nevšimli zákonodárci. Na jednom místě stojí, že předseda se vybírá z pěti kandidátů, jinde se píše o třech kandidátech. 

„Obávám se, že to (veto) moc nepomůže, protože odhodlání Práva a spravedlnosti je silné. Občas se setkávám s tím, že se na tuto stranu hledí jako na stranu neandrtálských nacionalistů, s tím se ale nedá souhlasit – reprezentuje velkou část polské společnosti, ale také velkou část intelektuálů, kteří se odkazují na polskou tradici,“ konstatovala publicistka Petruška Šustrová s tím, že ve vládní straně zjevně dochází k rozkolu a vůbec není jisté, že zbytek strany Dudovi vyhoví.

„Myslím, že rozkol může být velmi vážný. Poprvé se ve funkci prezidenta výrazně postavil proti PiS a je teď otázkou, jak se zachová Jaroslaw Kaczyński,“ podotkl politolog Josef Mlejnek. Podle něj mohly hrát roli dlouho trvající protesty i to, že někteří voliči Dudy od něj podle sociologických průzkumů veto očekávali.

Podle vlády je reforma nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě. Šéf spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že změny jsou nezbytné, protože současný systém jmenování soudců je nedemokratický. „Chceme ukončit korporativismus, Polsko je demokracie založená na zásadách právního státu,“ uvedl.

Chceme třikrát veto, hřmí demonstranti

Opozice naopak tvrdí, že kabinetu jde jen o moc a že podkopává principy demokratického právního státu.  Podle demonstrantů se ukázalo, že protestovat má smysl. Mnozí z ulic ale ještě neodcházejí, domáhají se, aby prezident vetoval i třetí zákon - o obecních soudech.

„Chceme třikrát veto! Jak tady vidíte. To je to, o co tu bojujeme. Aby všechny soudy byly nezávislé a svobodné od jakéhokoli vlivu politiků. Proto chceme třikrát veto,“ zdůraznila demonstrantka Anna Seweryová. „Podle mého prezident odvedl dobrou práci. Jak vidíte, pomalu - aspoň mám ten pocit - se vymaňuje z vlivu šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského,“ uvedl protestující Pawel Ceninski.

Mluvčí Evropské komise (EK) nechtěl odhadovat, jaký dopad bude mít prezidentské veto na další postup vůči Polsku. Mluvčí Margaritis Schinas jen podotkl, že EK vývoj v Polsku pečlivě sleduje a o věci bude jednat ve středu.

Evropská unie tento týden Polsko varovala, že by v případě přijetí sporných zákonů mohla zahájit řízení směřující k odebrání jeho hlasovacích práv. K takovému kroku je ale potřeba jednomyslné shody členských zemí EU a maďarský premiér Viktor Orbán už v sobotu avizoval, že by se v takovém případě postavil na stranu Polska.

Kontroverzních kroků není málo

Od doby, kdy se PiS v roce 2015 chopila moci, podnikla již řadu kroků, které opozice kritizuje jako nedemokratické. Vyměnila šéfy tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů lidmi s problematickou minulostí. Posílila svůj vliv na soudy včetně ústavního, sloučila funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora a přivedla média pod přímou vládní kontrolu.

Vláda premiérky Beaty Szydlové se pokusila prosadit téměř úplný zákaz potratů, což se jí nepodařilo. Opozice několik týdnů blokovala parlament kvůli způsobu, jakým PiS schvalovala rozpočet. Bylo uzákoněno rozšíření možnosti policejního dohledu nad obyvateli.

Účastníci protivládních demonstrací jsou vyšetřováni, ministr vnitra jim veřejně vyhrožuje desetiletými tresty. Za mříže chtějí poslanci PiS poslat také své kolegy z opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 5 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 7 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...