Jako útok na nezávislé soudnictví označily špičky české justice soudní reformy v Polsku. Ve společném prohlášení Ústavního a nejvyšších soudů, nejvyššího žalobce a ombudsmanky upozorňují, že dochází k útoku na chod demokratického státu. Změny, které prosadila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), ostře kritizuje i Evropská komise.
Špičky české justice odsoudily polské reformy soudnictví jako útok na demokracii
Vývoj v Polsku v posledním roce podle zástupců české justice ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. „Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví,“ píše se v prohlášení.
Nové polské zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu, které umožňují výkonné i zákonodárné moci zcela zbavit soudní moc její nezávislosti, nepohodlné soudce zbavit mandátu a podřídit soudní moc politickému řízení, představují podle prohlášení útok na samotné základy fungování demokratického právního státu.
„I při vědomí suverenity polského státu a respektu k ní nemůžeme mlčet ke krokům, které ohrožují její samotný zdroj, kterým jsou nedotknutelné hodnoty evropské civilizace, humanismu a základních práv a svobod,“ stojí dále v textu.
Pod ním je podepsaný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Podle ní se v Polsku nyní rozhoduje o tom, zda zůstane země právním státem.
„Zákon o Nejvyšším soudu je hřebíčkem do rakve demokracie a právního státu. Zbavuje mandátu všech sedmdesát nebo osmdesát soudců Nejvyššího soudu a všechny je posílá do důchodu,“ upozornil předseda Ústavního soudu Rychetský.
GALERIE
Polské soudy očima české justice
Musíme si uvědomit, že současné vládě se již podařilo ovládnout ústavní soud. Podařilo se jí to prostřednictvím zákona, který nebyl přijat ústavní většinou, ale většinou několika poslanců, kterou Právo a spravedlnost v Sejmu disponuje. Je to samozřejmě chyba polského ústavního systému.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán vyjádřil svoje obavy v dopise, který zaslal svému protějšku do Varšavy. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek se o osud demokracie našich severních sousedů neobává. „Mám dlouhodobou důvěru v Polsko, že je schopno dostát demokratickým principům. Nespěchal bych s žádnými vyhlášeními,“ prohlásil Zaorálek.
Naopak podle soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna o ohrožení právního státu jde. „Je povinnost soudců o tom mluvit,“ zdůvodnil českou kritiku. Podle něj může v Polsku dojít v důsledků změn k tomu, že si každá další vláda zvolí své vlastní soudce. „Nejvyšší soud by tak byl volený jen na pět let,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
16 minut
Události, komentáře: Svůj soud by si pak mohla navolit každá vláda, varuje soudce NSS Kühn
Právo a spravedlnost zaměřily na Nejvyšší soud právě proto, že jeho soudci se vyjadřují k průběhu voleb, uvedl novinář a znalec Polska Petr Janyška. „Nejvyšší soud je ten orgán, který říká, že volby proběhly v pořádku, a probírá stížnosti na volby,“ doplnil.
Dolní komora polského parlamentu, Sejm, ve čtvrtek schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci. Reformu kritizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Za varšavskou vládu se naopak postavilo Maďarsko.
Evropská unie musí dbát na to, aby všechny členské státy dodržovaly zásady právního státu a demokracie. Polsko je nyní blízko překročení té hranice, a pokud změnu potvrdí i polský prezident, měla by se k tomu unie postavit jednoznačne. Polsko by mohlo přijít o evropské dotace a je otázkou, zda v unii stojíme o diktaturu. Sankce ale musí schválit všechny členské státy a panuje obava, že by je mohlo vetovat Maďarsko.
V Polsku vyrazilo do ulic v noci na pátek kvůli sporné reformě až sto tisíc lidí. Nad hlavami nesli transparenty s nápisy Svobodné Polsko, evropské Polsko. Apel adresovali prezidentu Andrzeji Dudovi, který už dřív slíbil, že zákon odmítne, pokud zůstane ve stávající podobě.
