Jako útok na nezávislé soudnictví označily špičky české justice soudní reformy v Polsku. Ve společném prohlášení Ústavního a nejvyšších soudů, nejvyššího žalobce a ombudsmanky upozorňují, že dochází k útoku na chod demokratického státu. Změny, které prosadila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), ostře kritizuje i Evropská komise.
Špičky české justice odsoudily polské reformy soudnictví jako útok na demokracii
Vývoj v Polsku v posledním roce podle zástupců české justice ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. „Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví,“ píše se v prohlášení.
Nové polské zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu, které umožňují výkonné i zákonodárné moci zcela zbavit soudní moc její nezávislosti, nepohodlné soudce zbavit mandátu a podřídit soudní moc politickému řízení, představují podle prohlášení útok na samotné základy fungování demokratického právního státu.
„I při vědomí suverenity polského státu a respektu k ní nemůžeme mlčet ke krokům, které ohrožují její samotný zdroj, kterým jsou nedotknutelné hodnoty evropské civilizace, humanismu a základních práv a svobod,“ stojí dále v textu.
Pod ním je podepsaný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Podle ní se v Polsku nyní rozhoduje o tom, zda zůstane země právním státem.
„Zákon o Nejvyšším soudu je hřebíčkem do rakve demokracie a právního státu. Zbavuje mandátu všech sedmdesát nebo osmdesát soudců Nejvyššího soudu a všechny je posílá do důchodu,“ upozornil předseda Ústavního soudu Rychetský.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán vyjádřil svoje obavy v dopise, který zaslal svému protějšku do Varšavy. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek se o osud demokracie našich severních sousedů neobává. „Mám dlouhodobou důvěru v Polsko, že je schopno dostát demokratickým principům. Nespěchal bych s žádnými vyhlášeními,“ prohlásil Zaorálek.
Naopak podle soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna o ohrožení právního státu jde. „Je povinnost soudců o tom mluvit,“ zdůvodnil českou kritiku. Podle něj může v Polsku dojít v důsledků změn k tomu, že si každá další vláda zvolí své vlastní soudce. „Nejvyšší soud by tak byl volený jen na pět let,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Právo a spravedlnost zaměřily na Nejvyšší soud právě proto, že jeho soudci se vyjadřují k průběhu voleb, uvedl novinář a znalec Polska Petr Janyška. „Nejvyšší soud je ten orgán, který říká, že volby proběhly v pořádku, a probírá stížnosti na volby,“ doplnil.
Dolní komora polského parlamentu, Sejm, ve čtvrtek schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci. Reformu kritizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Za varšavskou vládu se naopak postavilo Maďarsko.
V Polsku vyrazilo do ulic v noci na pátek kvůli sporné reformě až sto tisíc lidí. Nad hlavami nesli transparenty s nápisy Svobodné Polsko, evropské Polsko. Apel adresovali prezidentu Andrzeji Dudovi, který už dřív slíbil, že zákon odmítne, pokud zůstane ve stávající podobě.