Duda představil svůj návrh reformy polského nejvyššího soudu. Sjednocuje odchod do důchodu

Polský prezident Andrzej Duda představil vlastní návrhy dvou sporných zákonů ze soudní reformy, které vetoval - o nejvyšším soudu a soudcovské radě. Ve svých návrzích pro sebe požaduje mimo jiné více pravomocí při jmenování a odvolávání členů rady, která má být garantem soudní nezávislosti. Evropská komise, která zahájila s Polskem kvůli reformě justice řízení, hodlá Dudovy návrhy pečlivě posoudit, než se k nim vyjádří.

Andrzej Duda představil své úpravy soudní reformy
Zdroj: Reuters Autor: Slawomir Kaminski

Duda před dvěma měsíci popudil vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS), když po hromadných protestech v zemi a kritice z Bruselu i Washingtonu vetoval dva ze tří sporných zákonů o soudních reformách – o nejvyšším soudu a o soudní radě.

Prezident tehdy uvedl, že se rozhodl zákony vetovat, protože by daly přílišnou moc ministrovi spravedlnosti a současně generálnímu prokurátorovi v jedné osobě. Ten je navíc stranou ve sporech, které se odehrávají před nejvyšším soudem.

Třetí zákon, který mění fungování obecných soudů v zemi, ale Duda podepsal.

Evropská komise pak vůči Varšavě zahájila řízení kvůli porušení unijní legislativy. Polský zákon není podle Komise slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň, u nichž je to 60 let, a u soudců, kde je to 65 let. Diskriminuje tedy osoby na základě pohlaví.

Dělba moci nad soudy a sjednocený odchod do důchodu, navrhuje Duda 

Dudovy protinávrhy musí schválit parlament, aby mohly vstoupit v platnost. Politici by podle nich měli nad soudy sice stále vyšší kontrolu, ale tu by vykonával jak prezident, tak parlament. Parlament by například musel jmenovat soudce třípětinovou většinou, a nikoli prostou většinou jako ve vládním návrhu, a hlava státu by mohla do procesu vstoupit, pokud by se poslanci nedohodli. PiS má sice nyní většinu, ale ne třípětinovou.

Duda v návrzích také stanovil hranici pro odchod soudců nejvyššího soudu do důchodu na 65 let a vyhradil si právo rozhodnout, zda soudci mohou pracovat déle.

Kaczyński nevěří, že najde s Dudou společnou řeč

Duda svolal na pondělní večer schůzku s šéfy parlamentních stran, aby zjistil, jakou mají jeho návrhy podporu. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ale už dal slyšet, že jeho nedávné rozhovory s prezidentem o jeho návrzích ukázaly na „dalekosáhlé rozdíly v názorech“. Ty bude podle něj velmi těžké překonat.

PiS tvrdí, že reforma soudnictví je potřeba, protože soudy jsou pomalé, pracují neefektivně a jsou zamrzlé v komunistické mentalitě. Kritici vládních reformních plánů ale soudí, že s vládou navrhovanými pravidly by se Polsko přiblížilo autoritářskému režimu.

Brusel těší polská snaha o dialog 

Místropředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že se Komise k Dudově návrhům vyjádří, až je zanalyzuje. „Ale kromě těchto dvou návrhů jsou ještě další obavy, které máme,“ prohlásil po jednání se zástupci členských zemí.

Komise zatím nenavrhla, aby státy formálně a potřebnou čtyřpětinovou většinou rozhodly, že v Polsku hrozí jasné riziko porušování základních hodnot, na kterých EU stojí. To by byl první krok k teoretické možnosti zbavení Polska hlasovacích práv v Radě EU. Takový vývoj je ale nepravděpodobný, hlasovat se totiž o této věci musí jednomyslně a Maďarsko dalo jasně najevo, že podobný postup vůči Varšavě nepodpoří.

Timmermans informoval členské státy o doporučeních, která Komise do Varšavy kvůli obavám o stav právního státu poslala, a o polských odpovědích na ně. Novinářům řekl, že jej potěšil postoj Varšavy, která podle něj oznámila, že si dialog s Evropskou komisí přeje. Timmermans doufá, že se s odpovědnými polskými ministry bude moci brzy setkat v Bruselu či ve Varšavě.

Podle českého státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře podporuje také Praha dialog mezi Komisí a Polskem. Přílišný tlak na Varšavu by podle něj mohl být kontraproduktivní. „Cílem není vytvářet tlak jako takový, ale to, aby došlo ke změnám, které jsou uvnitř civilizačního evropského rámce,“ podotkl Chmelař.