Evropská komise posunula do druhé fáze řízení, které vede s Polskem kvůli jeho novému zákonu o obecných soudech. Do Varšavy poslala odůvodněné stanovisko. Řízení pro porušení unijní legislativy může skončit až před evropským soudem. Polská vláda se opakovaně odmítá podřídit Bruselu.
Kontroverzní zákon mění fungování obecných soudů v zemi, když dává ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou.
Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem.
Komise zahájila řízení na konci července poté, co byl zákon zveřejněn v polském úředním věstníku. Polská vláda po zahájení takzvaného infridgementu dostala měsíc na reakci. Podle vyjádření unijní exekutivy nebyly výhrady Komise odpovídajícím způsobem vyřešeny.
Varšava má teď měsíc na to, aby na postoj Bruselu reagovala. Pokud to neudělá a nepřijme odpovídající kroky, může se Komise kvůli věci obrátit na unijní soud.
Legislativa o obecných soudech je jediná z trojice v létě přijatých zákonů, kterou odsouhlasil polský prezident Andrzej Duda. Jeho veto se týkalo zákonů o nejvyšším soudu a o soudcovské radě. Evropská komise nyní čeká, jak budou tyto dvě právní normy nakonec změněny. Desetitisíce Poláků přitom tehdy v ulicích požadovaly trojité veto.
- Vetovaný návrh zákona o soudní radě umožňoval poslancům a ministru spravedlnosti jmenovat soudce bez konzultací se soudními kruhy. Podle kritiků by porušil ústavní dělbu moci.
- Vetovaný návrh zákona o nejvyšším soudu umožňoval ministru spravedlnosti poslat soudce nejvyššího soudu do penze a rozhodnout o obsazení jejich míst. Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb.
Nejnovější procedura je jen jednou z částí vleklého sporu o stav právního státu v Polsku mezi Komisí a vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava na konci srpna jednoznačně odmítla poslední sadu výhrad vůči polské soudní reformě. Kabinet tvrdí, že reforma justice je nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě.
Komise přitom Polsko upozorňuje, že může zahájit proceduru, teoreticky vedoucí až k odejmutí části hlasovacích práv země v Radě EU. To je ale nepravděpodobné kvůli postoji Maďarska, které nehodlá tento krok podpořit. K jeho přijetí by byl potřeba souhlas všech zemí Unie s výjimkou Polska samotného.
V Radě by se však podle diplomatů nejspíš našlo 22 zemí, které jsou potřeba pro první fází postupu. V této většině by unijní státy mohly prohlásit, že v Polsku hrozí zřejmé nebezpečí dlouhodobého porušování základních unijních hodnot.
Kontroverzních kroků není málo
Od doby, kdy se PiS v roce 2015 chopila moci, podnikla již řadu kroků, které opozice kritizuje jako nedemokratické. Vyměnila šéfy tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů lidmi s problematickou minulostí. Posílila svůj vliv na soudy včetně ústavního, sloučila funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora a přivedla média pod přímou vládní kontrolu.
Vláda premiérky Beaty Szydlové se pokusila prosadit téměř úplný zákaz potratů, což se jí nepodařilo. Opozice také několik týdnů blokovala parlament kvůli způsobu, jakým PiS schvalovala rozpočet.
Účastníci protivládních demonstrací jsou vyšetřováni, ministr vnitra jim veřejně vyhrožuje desetiletými tresty. Za mříže chtějí poslanci PiS poslat také své kolegy z opozice.
