Sejm, dolní komora polského parlamentu, schválil změnu sporného zákona o Nejvyšším soudu, který umožňoval poslat na odpočinek nepohodlné soudce. Do zaměstnání se tak budou moci vrátit ti, kteří letos kvůli opatření museli odejít do důchodu. Návrh novely předložila vládní strana Právo a spravednost (PiS), aby se vypořádala s výtkami Soudního dvora Evropské unie z minulého měsíce. Unijní soud tehdy platnost polské právní normy pozastavil a už po jeho rozhodnutí se někteří soudci do práce vrátili.
„Jsem přesvědčen, že tato novela ukončí spor s Evropskou komisí. Měla by být důvodem, aby Evropská komise stáhla žalobu (na Polsko) u Soudního dvora Evropské unie,“ prohlásil předkladatel novely, poslanec PiS Marek Ast v rozhlasové stanici RMF FM. Novela je podle něj reakcí a výsledkem dialogu s EK.
Požadavek stažení žaloby EK od unijního soudu bude moci Varšava nastolit již ve čtvrtek, kdy do Polska zavítá místopředseda komise Valdis Dombrovskis. O nejvyšším soudu by mohl jednat s premiérem Mateuszem Morawieckým, poznamenal list Dziennik na svém webu.
Novela podle mluvčího Nejvyššího soudu odstraňuje nejvážnější výhrady. „Vytváříme rámec pro to, aby se mohli vrátit,“ řekl Ast. Dodal, že tito soudci budou mít zároveň možnost v důchodu zůstat. „Stále ale bude platit, že ti, co se stanou soudci Nejvyššího soudu podle nových pravidel, si nebudou moci věkovou hranici pro odchod do důchodu prodloužit,“ dodal.
V rámci reformy polského Nejvyššího soudu, která nabyla účinnosti od července, byl soudcům snížen věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Pokud chce soudce i po dosažení této věkové hranice v práci pokračovat, musí o to požádat a musí doložit, že je zdravotně způsobilý.
Reforma podle EK porušuje unijní smlouvy
Reformu kritizovala Evropská komise, která ji napadla u unijního soudu. Ten v polovině října platnost reformy pozastavil. Podle EK reforma podkopává nezávislost soudnictví a porušuje unijní smlouvy.
Podle polské opozice se konzervativní vláda snaží odstranit více než dvě desítky soudců a nahradit je lidmi poplatnými vládní linii. Vládnoucí strana argumentovala tím, že reforma má zlepšit fungování soudů.
Podle novely zůstane v čele nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která útoky vlády na polskou justici ostře kritizovala a i po přijetí sporného zákona odmítala nechat se penzionovat. Odvolávala se přitom na ústavu zaručující její mandát, jakož i na ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců.
Sejm schválil novelu v bleskovém režimu. Ke zvládnutí tří čtení stačilo poslancům PiS jen několik hodin, což místopředseda sněmovny Stanislaw Tyszka z řad menšinové opozice označil za „pohanu“ zákonodárného sboru, uvedl server Onet.pl.
Ministr spravedlnosti a současně generální prokurátor Zbigniew Ziobro v rozpravě prohlásil, že vláda je důsledná v tom, že respektuje zásady EU, přestože nesouhlasí s tím, jakým způsobem ve sporu rozhoduje Soudní dvůr EU. Nadále míní pokračovat v soudní reformě, protože „Poláci si zaslouží poctivé a rychle rozhodující soudy“, dodal.
Opozice předlohu kritizovala jako „právní zmetek“, místo novely by podle ní stačilo splnit předběžná rozhodnutí unijního soudu. Snahu vlády o ovládnutí soudů kritizovala Kamila Gasiuková-Pihowiczová, šéfka klubu poslanců opoziční strany Moderní. Označila ji jako „první krok k polexitu“, tedy k odchodu Polska z EU.
Když ale v rozpravě kritizovala předlohu i poslankyně Anna Maria Siarkowská z PiS jako „ústup od správných reforem pod nátlakem unijních institucí“, předseda vládní strany Jarosław Kaczyński jí pohrozil prstem, povšimla si televize TVN 24.
Polsko ustoupilo více, než žádal unijní soud, míní znalec
Novela podle znalce ústavního práva Marcina Matczaka jde dále, než zatím požadoval unijní soud, a mimo jiné zbavuje prezidenta práva rozhodovat, který soudce smí dál působit i po dosažení penzijního věku. „Vzdali se, protože Evropská komise mohla již za chvíli požádat o uvalení finančního postihu na Polsko,“ uvedl list Gazeta Wyborcza, který současně varoval před přílišným optimismem ohledně politiky vládní strany a novelu označil za „kapitulaci“ vládní strany ve sporu o Nejvyšší soud.
Pro předlohu hlasovalo 221 poslanců, proti bylo 161 a 24 se zdrželo. Očekává se, že novelu nyní schválí Senát, kde má PiS pohodlnou většinu, a že ji poté podepíše prezident Andrzej Duda.
