Papež mluvil v Irsku o odporném zneužívání. Setkal se i s oběťmi

Papež František na návštěvě Irska označil sexuální zneužívání kněžími za odporné. Pobouření veřejnosti, které vyvolalo zamlčování těchto případů církví, je podle něj oprávněné. Setkal se také s osmi lidmi, kteří se stali obětí sexuálního zneužívání. Hlava katolické církve je v zemi poprvé po čtyřiceti letech. V neděli odslouží mši pod širým nebem. V Dublinu se proti papežově návštěvě i protestuje.

Papeže Františka přivítal v irské metropoli prezident Michael Higgins. „Nemohu opomenout vážný skandál v Irsku, kterým je zneužívání mladých lidí členy církve, kteří měli na starosti jejich ochranu a vzdělání,“ uvedl papež na státní recepci, které se zúčastnily některé z obětí zneužívání.

„Selhání církevních úřadů adekvátně řešit tyto hanebné zločiny po právu vyvolalo pobouření a zůstává zdrojem bolesti a hanby katolického společenství. Já tento postoj sdílím,“ prohlásil papež. František se následně setkal s osmi oběťmi sexuálního zneužívání. Strávil s nimi asi hodinu a půl. Pak hlava římskokatolické církve zamířila na Světové setkání rodin.

Nahrávám video

Dublin doufá v zahájení nové kapitoly vztahů s Vatikánem

Irský premiér Leo Varadkar zdůraznil, že sexuální zneužívání kněžími zanechalo v Irsku otevřené rány. „Rány zůstávají otevřené a zbývá ještě spousta práce, aby se obětem dostalo spravedlnosti a pravdy. Svatý otče, žádám vás, abyste využil svého úřadu a vlivu a zajistil to – tady v Irsku i napříč celým světem,“ uvedl premiér.

Sám doufá, že papežova návštěva odstartuje novou kapitolu vztahů s Vatikánem. „V minulosti měla katolická církve příliš dominantní postavení v naší společnosti. Stále v ní má své místo, ale už ne takové, aby určovala politiku nebo naše zákony,“ konstatoval premiér.

Zneužívání a týrání

Papež František se první den své návštěvy v Irsku setkal i s ministryní pro děti a mládež Katherine Zapponenovou. Podle mluvčího Vatikánu s ní hovořil i o bývalém katolickém sirotčinci řádu Sisters of Bon Secours ve městě Tuam, v němž před více než 50 lety zemřely desítky dětí kvůli podvýživě a špatné péči. Vloni byl nalezen jejich hromadný hrob.

Už o několik let dříve přinesla historička Catherine Corlessová podrobnou zprávu o úmrtí nejméně 796 dětí v letech 1925 až 1961 v tomto sirotčinci. Podle ní byla příčinou úmrtí mnoha dětí podvýživa a zanedbaná péče.

Katolická církev provozovala ve 20. století v Irsku s finanční pomocí státu mnoho sociálních služeb, včetně domů, v nichž svobodné těhotné ženy, včetně obětí znásilnění, rodily a zanechávaly své děti. Nevdané matky a jejich děti byly v silně katolickém Irsku terčem opovržení.

Další podobnou kauzou, za niž byla katolická církev v Irsku kritizována, je případ azylových domů Máří Magdaleny, kam byly umisťovány prostitutky, svobodné matky či ženy, které neodpovídaly konzervativním pravidlům tehdejší společnosti. Podle agentury AFP v těchto takzvaných Magdaleniných prádelnách v letech 1922 až 1996 zdarma pracovalo na 10 tisíc žen, které byly zneužívány a týrány.

Další temnou kapitolou irské církve byly ilegální adopce dětí, které provozovala agentura Cech svatého Patrika, patřící katolické kongregaci. Podle pozdějšího vyšetřování vystavila v letech 1946 až 1969 nejméně 126 falešných rodných listů.

Nahrávám video

V neděli navštíví František poutní místo v Knock v okrese Mayo a bude sloužit mši pod širým nebem v dublinském parku Phoenix, kam by mohlo dorazit na půl milionu lidí. V týž den odpoledne uspořádají proti papežově návštěvě protestní demonstraci oběti zneužívání katolickými kněžími v Irsku.

Papež je v posledním roce pod velkým tlakem kvůli sexuálnímu zneužívání nezletilých kněžími v minulosti a kvůli zakrývání těchto zločinů některými irskými církevními představiteli. V pondělí Vatikán zveřejnil dopis, v němž se papež v několika jazycích omluvil za to, že církev zneužívání léta ignorovala. Ne všichni ale papežovu omluvu přijali.

„Na tento víkend chystáme celou sérii akcí, které irský lid zvou, aby se s námi postavil za pravdu. Zdá se, že program papežovy návštěvy bude ignorovat tu nesmírnou újmu, kterou tu jednotlivcům, rodinám i celé společnosti způsobily zločiny římskokatolické církve i její snaha zakrýt je,“ řekl Colm O'Gorman, jedna z obětí sexuálního násilí. „Církev na ty lidi možná zapomněla, my nezapomeneme nikdy,“ podotkla další z obětí Margaret McGuckinová.

Nahrávám video

Irsko se mění, církev už nehraje stěžejní roli

Návštěvu hlavy katolické církve zažilo Irsko naposledy v roce 1979, kdy tam davy nadšeně vítaly papeže Jana Pavla II. Od té doby se změnil názor veřejnosti na řadu klíčových témat, upozorňuje BBC. V roce 2015 země odsouhlasila sňatky homosexuálů a letos v květnu se většina Irů v referendu postavila za zrušení přísného zákona týkajícího se potratů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 44 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...