Palestinský lídr Abbás se po svém znovuzvolení omluvil za projev kritizovaný jako antisemitský

Palestinský vůdce Mahmúd Abbás byl podle očekávání znovuzvolen do čela výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Ta zastřešuje hlavní palestinské skupiny. Abbás se po svém zvolení omluvil za antisemitské výroky z počátku tohoto týdne, za které sklidil kritiku ze strany Izraele.

Abbás byl do funkce opět jmenován po čtyřdenním zasedání Palestinské národní rady v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Zákonodárci z Palestinské národní rady při jednáních vybrali i další členy výkonného výboru.

Výkonný výbor OOP je jediný orgán, který může přijímat rozhodnutí ve jménu Palestinců, ať už žijících na palestinských územích, nebo v diaspoře. Tato rozhodnutí se týkají především mírového procesu s Izraelem, který ale dlouhodobě stagnuje.

Palestinská vláda a předseda palestinské samosprávy Abbás sídlí v Ramalláhu. Umírněnější Abbásovo hnutí Fatah vládne na Západním břehu Jordánu, zatímco radikální hnutí Hamás od roku 2007 ovládá Pásmo Gazy a od té doby vedlo s Izraelem už tři války.

Abbás se omluvil za projev kritizovaný jako antisemitský

Palestinský vůdce Mahmúd Abbás se v pátek omluvil za svá pondělní vyjádření, která Izrael označoval za antisemitská. Abbás před pár dny prohlásil: „Od 11. století až do holocaustu byli Židé, kteří se přesunuli do západní a východní Evropy, masakrovaní každých 10 až 15 let. Ale proč se tak dělo? Oni říkají: Protože jsme Židé.“ Podle něj historici a spisovatelé, včetně židovských, podali důkaz, že to nebylo proto, že jsou Židé.

„Důkaz“ je podle palestinského vůdce i v dřívějším soužití Židů a Arabů v arabských zemích. „Proč tam nebyl za 1400 let žádný incident proti Židům kvůli tomu, že jsou Židé?“ ptal se Abbás. V projevu pak řekl, že holocaust „nebyl výsledkem antisemitismu“, ale spíše důsledkem „sociálního chování (Židů), účtování úroků a finančních záležitostí“. Jeho projev ovšem odsoudili izraelští politici a židovské organizace. 

Teď se Abbás za svá slova omluvil. „Pokud můj projev před Palestinskou národní radou někoho urazil, obzvláště pak lid židovské víry, pak se jim omlouvám. Chci všechny ujistit, že to nebylo mým úmyslem. Rád bych znovu zdůraznil, že židovskou víru plně respektuji, stejně jako všechna další monoteistická náboženství.“

V pátečním prohlášení také uvedl, že antisemitismus odsuzuje ve všech jeho podobách, a holocaust označil za „nejohavnější zločin v historii“.

Abbásovu omluvu ovšem odmítl izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman, který palestinského vůdce označil za popírače holocaustu. „Abú Mázin (Abbás) je popírač holocaustu, který už v disertační práci popřel holocaust a totéž udělal v později publikované knize o holocaustu,“ napsal dnes Lieberman na Twitteru s tím, že jeho omluvu nepřijímá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...