Americký prezident Donald Trump jednal v Betlému na okupovaném Západním břehu se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. USA chtějí Blízkému východu pomoci s nastolením míru, zdůraznil šéf Bílého domu. Po jednání odsoudili Trump s Abbásem atentát v anglickém Manchesteru. Další zastávkou Trumpova prvního zahraničního turné bude Vatikán, kde se ve středu ráno setká s papežem Františkem.
„Amerika může Izraelcům a Palestincům pomoci nastolit mír a přinést regionu a jeho obyvatelům novou naději,“ konstatoval šéf Bílého domu. Pokud se obě znesvářené strany na míru dohodnou, „zahájí to mírový proces na celém Blízkém východě“, řekl Trump. „Byl by to ohromující úspěch,“ dodal.
„Prezident Abbás mě ujistil, že je připraven upřímně usilovat o mír. To samé mi slíbil i premiér Benjamin Netanjahu,“ uvedl dále Trump.
„Důležité je, že Trump označil Abbáse za vůdce Palestiny, nikoli palestinské samosprávy. Přihlásil se také k dlouhé tradici (dosud nepříliš úspěšné) amerických prezidentů, kteří se snaží docílit mírové dohody mezi znepřátelenými národy. Na to, aby oba státníci dospěli k nějaké zásadní dohodě, je ale příliš brzo,“ okomentoval Trumpova slova zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Palestinský předák poznamenal, že „ponechává dveře pro dialog s izraelským sousedem otevřené“. Zopakoval ale palestinské podmínky včetně nároku na východní Jeruzalém jako hlavní město budoucího palestinského státu.
„Naším hlavním problémem je okupace a židovské osady, stejně jako izraelské odmítání práva Palestinců na vlastní stát. Problém mezi námi a judaismem neexistuje,“ konstatoval Abbás. Svoboda pro Palestince je podle něj klíčem k míru a stabilitě po celém světě.
Trump v úterý končí návštěvu Izraele, která je druhou etapou jeho první zahraniční cesty zahájené v sobotu v Saúdské Arábii. Jeho nekonvenční přístup k diplomacii může být podle činitelů Bílého domu dobrým startem pro obnovení zablokovaných izraelsko-palestinských kontaktů.
V pondělním rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident prohlásil, že v mírovém úsilí se objevily nové reálné možnosti, které dosud neexistovaly. „Slyšel jsem, že dohoda (o míru na Blízkém východě) je jednou z nejtěžších, ale mám pocit, že se tam brzy dostaneme,“ řekl šéf Bílého domu izraelskému ministerskému předsedovi.
Po besedě s Abbásem americký prezident v doprovodu Netanjahua navštívil jeruzalémský památník obětem holocaustu Jad vašem a pronesl projev v Izraelském muzeu. Trump v něm zdůraznil trvalou oddanost americké veřejnosti a vlády vůči židovskému státu. Opakovaně zároveň vyzýval k ukončení sektářského násilí a ke smíru židů, křesťanů a muslimů.
Znovu také obvinil Írán ze snahy židovský stát zničit. Nestane se to prý „nikdy za Donalda Trumpa, to mi věřte“. USA jsou pevně odhodlány zabránit Íránu, aby získal jaderné zbraně, řekl prezident USA v emocionálním projevu.
Trump byl v Izraeli uvítán mimořádně srdečně, v kontrastu s chladným vztahem izraelského vedení k jeho předchůdci v Bílém domě Baracku Obamovi. „Izrael nikdy neměl a nemá ani nyní lepšího přítele než USA,“ řekl v projevu v Izraelském muzeu premiér Benjamin Netanjahu.
Trump mluví o „výrazném pokroku“
Bez podrobnějšího vysvětlení oznámil, že během jeho nynější cesty na Blízký východ bylo dosaženo významného pokroku. „Jsem osobně připraven pomoci k uzavření mírové smlouvy mezi Izraelci a Palestinci,“ konstatoval. Sporným otázkám, jako je budování židovských osad na okupovaných územích, status Jeruzaléma nebo existenci palestinského státu, se ale vyhnul.
Abbás během návštěvy Bílého domu začátkem května zdůraznil, že Palestinci uznávají izraelský stát a že nastal čas, aby Izrael ukončil okupaci palestinského území a lidu.
Dohoda založená na dvoustátním řešení by podle něj pomohla v boji proti terorismu. Hranice by byly stanoveny z období před konfliktem v roce 1967, po němž Izrael začal kontrolovat Gazu, Západní břeh a Východní Jeruzalém.
Další zastávka Vatikán
Z Izraele zamířil Trump do Říma. Ve středu se ve Vatikánu sejde s papežem Františkem a prohlédne si Sixtinskou kapli a baziliku svatého Petra.
S Františkem se dostal na dálku do konfliktu už během loňské předvolební kampaně, když papež kritizoval jeho plány na stavbu zdi mezi USA a Mexikem. O Trumpovi řekl, že člověk s takovými názory nemůže být „skutečný křesťan“. Trump označil jeho poznámku za hanebnou. Oba muže rozděluje také diametrálně odlišný postoj k otázkám životního prostředí.
