„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si velmi oddychl poté, co prezident Barack Obama opustil Bílý dům, o tom není pochyb.“ Tak komentoval v Interview ČT24 nově se utvářející vztahy se Spojenými státy bývalý velvyslanec ČR v Izraeli Tomáš Pojar. Prezident Donald Trump na setkání s Netanjahuem uvedl, že Spojené státy velmi stojí o mír mezi Izraelem a Palestinci. Vznik dohody podle něj záleží na obou znesvářených národech.
Bývalý velvyslanec v Izraeli Pojar: Když se moc tlačí na mír, může z toho být i větší válka
Interview ČT24 s bývalým diplomatem Tomášem Pojarem (zdroj: ČT24)
Přestože bezpečnostní vazby mezi Izraelem a Spojenými státy se za vlády Baracka Obamy podle Pojara spíše prohloubily, co se týká politických aktivit, tak byl Obama vůči Izraeli méně vstřícný než jeho poslední předchůdci. „Neměli se rádi a nepadli si do oka,“ uvedl bývalý velvyslanec v Izraeli.
U Trumpa má nyní Izrael větší zastání. Nový šéf Bílého domu ve středu po setkání s Netanjahuem osočil OSN, že s Izraelem zachází velice nespravedlivě. OSN mimo jiné kritizuje izraelskou osadní politiku na palestinských územích. V této věci Trump Netanjahuovi doporučil, aby se v záležitosti osad „držel malinko zpátky“. Podle bývalého českého diplomata spor o židovské osady není tím hlavním a klíčovým problémem.
OSN se soustředí téměř výhradně na Izrael
„Izraeli, tedy jediné demokratické zemi na Blízkém východě, zemi, která má spoustu problémů, a samozřejmě okupace Západního břehu s sebou přináší další problémy, se ročně věnují desítky rezolucí Rady pro lidská práva OSN a pranýřují ho,“ uvedl Pojar.
Naopak téměř žádné rezoluce nesměřují ke státům jako je Írán, Sýrie, Irák či Severní Korea, podotkl. „Těm se OSN nevěnuje. Věnuje se prostě Izraeli, protože tam vždycky najde tu většinu zemí muslimských, většinu zemí třetího světa, kterým je buďto ta situace jedno, nebo hlasují pro.“
„Izrael je evergreenem v rámci OSN a je to do určité míry zároveň symbolem toho, že OSN je v mnoha ohledech skutečně nefunkční organizací, respektive, že ani funkční být nemůže. Už jen z podstaty toho, jak funguje, kolik je tam států, na čem se mohou dohodnout a že tam situace záleží na klíčových aktérech v daném regionu, na světových mocnostech,“ dodal host Interview ČT24.
Americká ambasáda v Tel Avivu
Trumpem navrhovaný krok přesunout americkou ambasádu do Jeruzaléma, by podle Pojara jistě vyvolal bouři, byl by ale spíše symbolický. „Důležité spíše je, jak bude vypadat vazba Izraele a Spojených států, jak bude vypadat politika USA vůči dalším arabským zemím a jak bude izraelsko-palestinský mírový proces skutečně na stole,“ uvedl Pojar.
Myslím si, že Trumpova administrativa se bude orientovat na svoje tradiční spojence ve světě a na Blízkém východě. Nejen na Izrael, ale i na Egypt či Saúdskou Arábii a další země, se kterými v minulosti spolupracovala.
Mírové konference nikam nevedou
Trump podle Pojara ve snaze o mír příliš dělat nemůže. „Další kola mírových konferencí pouze vzbudí očekávání, která nejsou naplněna a nikam nevedou. Trump i řekl, že jedině Izraelci a Palestinci mohou dojít k nějaké funkční dohodě,“ řekl Pojar. Vzájemný konflikt podle něj nemůže vyústit ve dvoustátní ani jednostátní řešení, ale něco mezi.
Mezi válkou a mírem je mnoho odstínů a my bychom se na to měli dívat tak, že to, co je blíže míru, je lepší, než to, co je blíže válce. Když se moc tlačí na mír, někdy z toho může být i větší válka.
Ve středu proběhlo také setkání nového amerického ministra obrany Jamese Mattise s dalšími ministry obrany NATO v Bruselu. Mattis na setkání vyzval členské státy, aby dávaly více peněz na obranu. Pojar připomněl, že vedle Trumpa vyčlenění dvou procent HDP na armádu žádal i exprezident Obama, ovšem velmi diplomaticky, tudíž se na jeho slova záhy zapomnělo.
„Razance Donalda Trumpa, Jamese Mattise nebo dalších může napomoci, že NATO zůstane relevantní aliancí. Pokud nic nebudeme dělat my, relevantní prostě nebude a nesmíme se divit Spojeným státům, případně dalším spojencům, třeba Velké Británii, že na NATO přestanou spoléhat, a že to pro ně nebude priorita.“
Co se týká společné evropské armády, ta je podle něj minimálně v blízké budoucnosti naprosto nereálná. „Evropská armáda je něco, co není, nebude a nikdy nevznikne,“ uvedl Pojar s tím, že neexistuje ani armáda Severoatlantické aliance, pouze armády členských zemí. „Všechny evropské země proto musí investovat do vlastních schopností,“ uvedl Pojar.
Krátce se věnoval i otázce americko-ruských vztahů. Trumpova administrativa se podle něj především snaží mít s Ruskem co nejméně problémů. Podle Pojara se o dobré vztahy snažila i většina Trumpových předchůdců. Úplně ideálních vztahů ale asi ani docílit nelze, uvedl.