Německá ekonomika kvůli pandemii padla o pět procent. Rozpočet je poprvé za deset let ve schodku

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce kvůli pandemii snížil o pět procent. Německo má také poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu. Za loňský rok dosáhl 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu korun) a je druhý nejvyšší od znovusjednocení. Rekordní deficit zaznamenal rozpočet německé vlády v roce 1995. Ve své předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Daňové příjmy státu za loňský rok klesly i kvůli tomu, že se od 1. července na půl roku snížila daň z přidané hodnoty (DPH), aby stoupla spotřeba. Zároveň se zvýšily výdaje státu, mimo jiné kvůli miliardovým balíkům na podporu ekonomiky.

Hospodářský pokles byl o něco mírnější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters loňský propad německé ekonomiky odhadovali na 5,1 procenta. Předloni pak ekonomika vzrostla o 0,6 procenta, což bylo nejpomalejší tempo růstu od roku 2013.

Oživení podkopala podzimní vlna nákaz

Negativní hospodářské dopady koronavirové krize loni pomohla kompenzovat rozsáhlá státní opatření. Statistický úřad upozornil, že loňský pokles HDP byl mírnější než propad v rozsahu 5,7 procenta z roku 2009, kdy se ekonomika potýkala s dopady globální finanční krize.

Údaje o vývoji v samotném čtvrtém čtvrtletí zveřejní statistický úřad 29. ledna. Ve třetím čtvrtletí se německá ekonomika zotavovala z jarního útlumu způsobeného pandemií covidu-19. HDP se zvýšil o 8,5 procenta po propadu o rekordních 9,8 procenta ve druhém kvartálu.

Na podzim však hospodářské oživení podkopal vzestup počtu případů nákazy koronavirem a související restrikce. Výzkumný institut DIW minulý měsíc například předpověděl, že HDP Německa vykáže za čtvrté čtvrtletí pokles o jedno procento.

Problémy s Bruselem Německo kvůli schodku mít nebude. Členské státy EU totiž kvůli koronavirové krizi poprvé pozastavily pravidla Paktu stability a růstu Evropské unie, podle nichž nesmí rozpočtový schodek překročit tři procenta a celkový dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled