Polská komise vyšetřující havárii vládního speciálu ve Smolensku oznámila, že našla na křídle stopy výbuchu. Stroj se zřítil před sedmi lety na západě Ruska. Původní polské vyšetřování konstatovalo, že důvodem byla chyba pilotů ve špatném počasí. Novou komisi prosadila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslava Kaczyńského, bratra prezidenta, který zahynul na palubě letounu společně s dalšími 95 lidmi.
„Hlavní a nové je ve zprávě toto: Levé křídlo vládního letounu TU-154 bylo značně poškozeno ještě před srážkou se stromem při přistání na smolenském letišti. V takovém případě by ale šlo o atentát,“ říká zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Speciální vyšetřovací komise, která vznikla po nástupu nové vlády k moci, odmítla dosavadní oficiální závěry vyšetřování, které připustilo chybu pilotů i špatnou práci ruských leteckých dispečerů ve Smolensku, upozornil zpravodaj ČT.
Nová komise se celou dobu soustřeďuje na verzi o umístěné bombě na palubě a atentátu. V této souvislosti jsou zmiňováni tehdejší polský premiér Tusk a ruský prezident Putin. O jejich podílu na tragédii je přesvědčen bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczyński, podotkl Karas.
- Mlhu vytvořili Rusové. V roce 2011 s touto teorií přišel právník, který zastupoval dceru prezidenta Kaczyńského Martu. Podle něj neexistují žádné silné a přesvědčivé důkazy, že by mlha u Smolensku byla přírodní, a ne uměle vytvořená Rusy. Přírodní podmínky mohl podle některých upravit například dříve přilétající ruský letoun, který se také pokoušel přistát.
- Bříza, o kterou mělo zavadit křídlo letadla, byla naříznutá nejméně o pět dní dříve. S touto teorií přišli badatelé v roce 2013. Někdo podle nich na břízu vylezl, bouchal do ní kladivem a sekal sekerou. Části křídla byly prý na strom umístěny posléze, aby tak bylo ovlivněno veřejné mínění o příčině nehody. Navíc by podle stejných výzkumníků zvuk při nehodě vypadal jinak.
- Havárii způsobil výbuch na palubě. Dokládá to mimo jiné podélně prasklý trup letadla, tvrdí experti z týmu exministra obrany Macierewicze.
„Se závěry nové komise nesouhlasí bývalí vyšetřovatelé a experti stejně jako současná opozice. Verzi o explozi bomby a atentátu považují za nevěrohodnou. Ve vyšetřovací komisi nejsou podle nich odborníci na letectví. Teď se čeká na další zprávu z vyšetřování, které má vliv na napětí v už tak rozdělené polské společnosti,“ uvedl Karas.
Letadlo se zřítilo v mlze krátce před přistáním
K nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí takzvaného Katyňského masakru do západoruského Smolensku. V Katyni za druhé světové války zahynuly tisíce zajatých polských důstojníků, které postřílela sovětská tajná policie.
Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze.
Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.
- prezident Lech Kaczyński
- první dáma Maria Kaczyńska
- náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
- místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
- místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
- náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
- náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
- šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
- guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek
- plus řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.
Na palubě bylo i všech pět nejvyšších velitelů armády. „V jednom okamžiku byla armáda zbavena velení,“ napsal list Gazeta Wyborcza a zároveň v komentáři položil otázku, kdo připustil, aby byli všichni vysocí polští představitelé na palubě jednoho stroje.
Polský odborník na letectví Grzegorz Holdanowskicz dříve pro média uvedl, že v Polsku neexistovaly předpisy, které by se týkaly společných letů nejvyšších představitelů země. Smolenská tragédie byla podle něj ponaučením, ze kterého je třeba vyvodit závěry do budoucna.
Tehdejší polská vláda uzavřela případ s tím, že chyboval kapitán
Vyšetřování vedla po katastrofě liberální vláda v čele s Občanskou platformou, jejímž předsedou byl Donald Tusk, a také ruská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského tupolevu.
Příčinou bylo podle shodných závěrů obou stran chybné rozhodnutí kapitána přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej.
Podle polských expertů chyboval kromě kapitána i kopilot a navigátor. Ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr. Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery navíc probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk (35). Ten tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora.
Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychickým tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě (podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což ale polské šetření nepotvrdilo).
Jako další faktory, které přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla (měl ho jen palubní technik).
Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů nato oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.
