Polsko si připomíná oběti letecké katastrofy u Smolensku. Přesně před sedmi lety při ní zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a prakticky celého nejvyššího velení armády. Z Varšavy tehdy letěli do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru.
Sedmé výročí smolenské tragédie, která stále rozděluje polskou společnost
Sedm let staré trauma dál tvaruje polskou politiku (zdroj: ČT24)
Pietní akce k výročí tragédie se odehrávají v atmosféře rozdělené polské společnosti, kterou polarizuje i pohled na smolenské události. „Kvůli zpolitizování celé tragédie je polská společnost do značné míře rozdělená. Existuje stále zhruba 35-40 procent Poláků, kteří si myslí, že mohlo jít i o atentát,“ vysvětluje zpravodaj České televize Miroslav Karas.
- Kaczyński spolu s premiérkou Beatou Szydlovou položil v úterý věnce u památníku před prezidentským palácem přesně v 08:41, což je čas tragického pádu letadla. Prezident Andrzej Duda s dcerou zesnulé hlavy státu Martou Kaczyńskou navštívili hrob jejího otce na krakovském hradě Wawel. Většina předních vládních a opozičních politiků se rovněž vypravila na varšavský vojenský hřbitov Powonzki, kde uctili památku dalších obětí.
Za zpolitizováním pro řadu Poláků traumatické události stojí dlouhodobá animozita mezi lídrem strany Právo a spravedlnost a bratrem zesnulého prezidenta, Jaroslawem Kaczyńským, a někdejším premiérem Donaldem Tuskem, ex-šéfem Občanské platformy.
„Sedm let jsou největšími rivaly na polské politické scéně a poté, co Tusk přešel do Bruselu (na post předsedy Evropské rady), tak se zdá, že jejich spory a konflikty nebyly ukončeny, naopak se zostřují,“ popsal Karas.
Má Macierewicz důkazy o spiknutí?
Vláda strany Právo a spravedlnost zahájila loni nové vyšetřování neštěstí. Má prý odhalit případná pochybení v pátrání za předchozí éry Donalda Tuska. Podle polské opozice (Občanská platforma byla v čase havárie vládní stranou) se konzervativní kabinet Práva a spravedlnosti snaží dokázat, že katastrofa byla výsledkem atentátu a polsko-ruského spiknutí, ale nepředložila nic, co by tuto hypotézu prokazovalo.
Antoni Macierewicz a Jaroslaw Kaczyński
Nejhalasnějším stoupencem konspiračních teorií je vedle Kaczyńského ministr obrany Antoni Macierewicz. „Všichni očekávají, že právě teď, v době sedmého výročí, přijde Macierewicz s něčím novým a předloží důkazy o tom, že se jednalo o údajný atentát, resp. předem domluvenou akci, za níž stáli Vladimir Putin a Donald Tusk,“ zdůraznil Karas.
Ani opakované vyšetřování přitom zatím žádnou vinu vlády či Moskvy neukázalo. „Příčinu pádu dosud neznáme. Víme, co se stalo, máme lepší povědomí o tom, jak šly události za sebou, ale zatím s jistotou nemůžeme říci, co katastrofu zavinilo. Budeme pokračovat ve vyšetřování,“ řekl televizi TVP Info předseda vládní vyšetřovací komise Waclaw Berczyński.
Vyšetřování v Rusku nehodu přisoudilo chybám pilotů polského letounu, kteří se pokoušeli o přistání za husté mlhy. Podle polské strany část viny nesli i ruští dispečeři ze smolenského letiště. Polská prokuratura začátkem dubna obvinila dva ruské letecké dispečery a dalšího člověka z řídící věže smolenského letiště, že katastrofu způsobili úmyslně.
Mlha nad Smolenskem
K tragické nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí katyňského masakru do západoruského Smolensku. V roce 1940 v Katyni sovětská tajná policie NKVD spáchala jeden z nejodpornějších válečných zločinů v dějinách, když zavraždila přibližně dvacet tisíc polských válečných i civilních zajatců.
obrázek
Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze. Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.
- prezident Lech Kaczyński
- první dáma Maria Kaczyńska
- náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
- místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
- místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
- náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
- náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
- šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
- guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek
- plus řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.