Polská prokuratura obvinila dva ruské letecké dispečery a „třetí osobu“ pobývající na řídicí věži smolenského letiště, že úmyslně způsobili leteckou katastrofu, při níž v dubnu 2010 zahynul polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí. Nové obvinění, o kterém informovalo vedení polské prokuratury, Kreml odmítl. Podle polské opozice se vláda snaží dokázat, že zřícení letadla bylo výsledkem atentátu a polsko-ruského spiknutí, ale nepředložila nic, co by tuto hypotézu prokazovalo.
Řídicí věž ve Smolensku úmyslně přispěla k nehodě, tvrdí polská prokuratura
Prokuratura vznesla obvinění týden před výročím smolenské katastrofy. Tvrdí, že vychází z výpovědí desítek svědků, exhumací obětí a nových poznatků znalců. „Analýza důkazů, dřívějších i nově získaných, umožnila prokurátorům vznést nová obvinění vůči letovým dispečerům, občanům Ruské federace, jakož i vůči třetí osobě, která tehdy byla na kontrolní věži,“ sdělil zástupce generálního prokurátora Marek Pasionek.
„Jsou to velice vážná obvinění. Fakticky to má znamenat, že dispečeři navedli posádku na smrt,“ okomentoval obvinění expert Michal Setlak. Polská strana požádala ruské úřady o právní pomoc s výslechem dispečerů, vyšetřovatelé také chtějí požádat o prohlídku vraku letounu, který se nachází v Rusku.
Rusko: Jde o politické body
Agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z řad ruských leteckých dispečerů napsala, že jde o obvinění, které má jen získat politické body, a že „spiklenecké teorie jsou nesmyslné“, protože „konečné rozhodnutí o přistání nepřijímal dispečer, ale pilot“. Počínání posádky polského letounu zachytily navíc kontrolní přístroje, jejichž údaje nelze zfalšovat.
2 minuty
Zpravodaj ČT: Je nereálné, aby obvinění ruští dispečeři stanuli před polským soudem
Podle polské opozice (Občanská platforma byla v čase havárie vládní stranou) se konzervativní kabinet snaží dokázat, že katastrofa byla výsledkem atentátu a polsko-ruského spiknutí, ale nepředložila nic, co by tuto hypotézu prokazovalo. Ruské vyšetřování nehodu přisoudilo chybám pilotů polského vládního letounu, kteří se pokoušeli o přistání za husté mlhy, pod tlakem nadřízených a bez dostatečného výcviku. Podle dřívějšího vyšetřování v Polsku část viny nesli i ruští dispečeři, obviněni však byli z neúmyslného trestného činu. Ruská strana i tato obvinění odmítla.
Vláda strany Právo a spravedlnost, v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr Jaroslaw, vloni zahájila nové vyšetřování neštěstí. Má odhalit případná pochybení ve vyšetřování za předchozí vlády Donalda Tuska, který je nyní předsedou Evropské rady. Prokurátor Marek Kuczyński uvedl, že exhumace zatím 17 obětí odhalila, že ve dvou případech došlo k záměně těl a v pěti rakvích se našly části z jiných těl. Analýzy ještě neskončily.
- Mlhu vytvořili Rusové. V roce 2011 s touto teorií přišel právník, který zastupoval dceru prezidenta Kaczyńského Martu. Podle něj neexistují žádné silné a přesvědčivé důkazy, že by mlha u Smolensku byla přírodní, a ne uměle vytvořená Rusy. Přírodní podmínky mohl podle některých upravit například dříve přilétající ruský letoun, který se také pokoušel přistát.
- Bříza, o kterou mělo zavadit křídlo letadla, byla naříznutá nejméně o pět dní dříve. S touto teorií přišli badatelé v roce 2013. Někdo podle nich na břízu vylezl, bouchal do ní kladivem a sekal sekerou. Části křídla byly prý na strom umístěny posléze, aby tak bylo ovlivněno veřejné mínění o příčině nehody. Navíc by podle stejných výzkumníků zvuk při nehodě vypadal jinak.
- Havárii způsobil výbuch na palubě. Dokládá to mimo jiné podélně prasklý trup letadla, tvrdí experti z týmu exministra obrany Macierewicze.
Mlha nad Smolenskem
K nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí katyňského masakru do západoruského Smolensku. V roce 1940 v Katyni sovětská tajná policie NKVD spáchala jeden z nejodpornějších válečných zločinů v dějinách, když zavraždila přibližně dvacet tisíc polských válečných i civilních zajatců.
Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze. Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.
GALERIE
Fotografie z místa nehody
- prezident Lech Kaczyński
- první dáma Maria Kaczyńska
- náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
- místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
- místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
- náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
- náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
- šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
- guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek
- plus řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.
Chyboval kapitán
Vyšetřování vedla liberální vláda v čele s Občanskou platformou, jejímž předsedou byl Donald Tusk, a také ruská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského letounu.
Podle shodných závěrů obou stran bylo příčinou chybné rozhodnutí kapitána přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej. Podle polských expertů chybovali kromě kapitána i kopilot a navigátor. Ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr.
Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery navíc probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk. Ten tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora. Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychickým tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě. Podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což však polské šetření nepotvrdilo.
Jako další faktory, které přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla, měl ho jen palubní technik.
Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů nato oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.
