Manželé Bidenovi zveřejnili daňové přiznání, státu odvedli čtvrtinu svých příjmů

Americký prezident Joe Biden a jeho žena, vysokoškolská učitelka Jill Bidenová, si za loňský rok vydělali 607 336 dolarů (přibližně 12,7 milionu korun). Zveřejněním svého daňového přiznání navázali na tradici moderních prezidentů Spojených států. Té se vymykal jen Donald Trump, který přiznání nezveřejňoval. Bidenovi federální vládě za uplynulý rok na daních odvedli 25,9 procenta svých příjmů, americký průměr je přibližně čtrnáct procent.

Ve srovnání s rokem 2019 se příjmy Bidenových propadly o 38 procent, zejména protože po zahájení předvolební prezidentské kampaně musel Joe Biden ukončit svou výdělečnou sérii přednášek, píše List The Guardian. AP připomíná také zisky z prodeje knih.

Bidenovi věnovali deseti různým charitativním organizacím přes třicet tisíc dolarů (asi 630 tisíc korun). Největší dar, deset tisíc dolarů (210 tisíc korun), putoval na konto nadace zaměřené na pomoc zneužívaným dětem, pojmenované po prezidentově zesnulém synovi Beau Bidenovi.

Své daňové přiznání zveřejnila také americká viceprezidentka Kamala Harrisová s manželem. Ze svých příjmů ve výši 1,7 milionu dolarů zaplatili státu 36,7 procent. Harrisová byla ještě loni senátorkou za Kalifornii, její manžel Douglas Emhoff je právník.

Trump se zveřejnění svých přiznání bránil

Zveřejňování finančních a daňových záznamů vysokých ústavních činitelů má v USA tradici a prezidentští kandidáti obvykle tyto záznamy předkládají už za volební kampaně. Trump tradici porušil, dokumenty odmítal zveřejnit už od své první kandidatury v roce 2016.

Úřad manhattanského prokurátora Cyruse Vance oznámil, že se k Trumpovým finančním záznamům dostal letos v únoru poté, co mnohaměsíční soudní tahanice kolem žádosti o tyto dokumenty ukončil Nejvyšší soud USA. Nejmenované zdroje obeznámené s vývojem uvedly, že konkrétně šlo o daňová přiznání z let 2011 až 2019, různá prohlášení, dohody či dokumenty spojené s přípravou daňových přiznání. 

List The New York Times (NYT) loni v září napsal, že Trump za posledních dvacet let nezaplatil skoro žádné daně z příjmů. List na základě informací svých zdrojů napsal, že Trump v roce 2016, kdy byl zvolen prezidentem, zaplatil daň jen 750 dolarů (zhruba 17 500 korun) a stejnou částku i v roce následujícím. V období od roku 2000 až do svého zvolení pak podle tvrzení novin v deseti letech nezaplatil daně dokonce žádné. Prezident to označil za dezinformaci a uvedl, že zaplatil miliony dolarů.

List NYT také napsal, že Trump si udržuje otevřený bankovní účet v Číně, kde se v minulých letech snažil prosadit několik podnikatelských projektů a platil tam i daně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.
před 19 mminutami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
před 44 mminutami

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
před 1 hhodinou

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Po suchém červnu přišly do Indie silné monzunové deště

Indie má za sebou pátý nejsušší červen od začátku měření v roce 1901. Začátkem července se však situace obrátila. Extrémní lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy v několika částech země. Pro Dillí a sousední stát Harijána vyhlásil meteorologický ústav červený stupeň výstrahy.
před 4 hhodinami

Demokrat Platner po nařčení ze znásilnění ukončí kandidaturu do Senátu

Demokratický kandidát do amerického Senátu Graham Platner ukončí kandidaturu za obvod v Maine po sérii kontroverzí včetně obvinění ze znásilnění ze strany bývalé přítelkyně. Pozastavení kampaně oznámil na sociálních sítích a demokraté nyní musí určit nového kandidáta, kauza jim tak komplikuje listopadové volby do Kongresu. Maine je považován za klíčový stát pro získání kontroly nad Senátem, v němž jsou síly republikánů a demokratů téměř vyrovnané, píší média.
před 4 hhodinami

Ukrajina má dva měsíce na zvýšení tlaku, pak může Putin mobilizovat, míní Pavel

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.