Britský premiér Boris Johnson vyzval Francii a Německo, aby v otázce brexitu přistoupily na kompromis. Zároveň varoval, že Spojené království opustí Unii 31. října v případě nutnosti i bez dohody. Země podle něj bude na tuto variantu připravena. Johnsonova mluvčí zároveň dodala, že k poslednímu říjnu skončí ve Velké Británii volný pohyb občanů zemí EU tak, jak funguje dnes.
Za nejvyšší prioritu své vlády označil britský premiér Boris Johnson dosažení brexitové dohody s Evropskou unií. V dopise, který v pondělí zaslal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, zároveň označil spornou irskou pojistku za nedemokratickou a vyzval, aby byla v dohodě nahrazena závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“.
Předsedu Evropské rady Johnson vyzval, aby evropská sedmadvacítka konečně uznala, že pojistka nemůže být součástí brexitové dohody. Podle Johnsona je mimo jiné stále jasnější, že toto preventivní opatření ohrožuje Velkopáteční dohodu, která v 90. letech ukončila sektářské násilí v Severním Irsku.
„Spojené království a Evropská unie se již shodly, že ,alternativní ujednání' by mohla být součástí řešení. Proto navrhuji, aby byla pojistka nahrazena závazkem, že taková ujednání uvedeme v platnost – bude-li to možné – před koncem přechodného období, a to jako součást budoucích vztahů,“ napsal Johnson Tuskovi. O takzvaných „alternativních ujednáních“ se mezi Londýnem a Bruselem hovořilo již v minulosti. Měla by být právně závazná, jejich konkrétní podoba ale známa není.
„Doufám, že přistoupí na kompromis. Viděli, že britský parlament (rozvodovou) dohodu třikrát odmítl. Irská pojistka zkrátka nefunguje, je nedemokratická,“ uvedl nový britský ministerský předseda s odkazem na hlavní sporný bod dohody o rozluce. Zopakoval ale, že on sám je pro to, aby Británie odešla z Evropské unie s dohodou.
Boris Johnson, který je ve funkci od konce července, se ve středu chystá do Berlína za kancléřkou Angelou Merkelovou a ve čtvrtek zamíří do Paříže za prezidentem Emmanuelem Macronem.
Johnson v pondělí Francii a Německo vyzval, aby v otázce brexitu přistoupily na kompromis. Více než hodinu v pondělí podle agentury Reuters o plánovaném odchodu Británie z EU hovořil také s irským premiérem Leem Varadkarem. S ním se domluvil, že se na počátku září sejdou v Dublinu. Úřad britského premiéra v pondělí navíc informoval, že si Johnson telefonoval také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého informoval mimo jiné o vývoji jednání kolem brexitu.
Zemi Johnson vyvede stůj co stůj, slibuje
Britský premiér opakovaně prohlašuje, že vyvede zemi z Unie stůj co stůj, tedy s dohodou, nebo bez ní. V premiérském sídle Downing Street v neděli způsobil pozdvižení únik důvěrné vládní analýzy o dopadech brexitu bez dohody, který by podle dokumentu mimo jiné způsobil nedostatek paliva, potravin a léků.
Vláda sice tvrdila, že analýza není aktuální, zdroj z kabinetu ale reportérovi serveru Business Insider sdělil, že zpráva byla za Johnsona aktualizována. K tomu, že dokument starý není, se přiklání i další média. Podle Sky News je na něm datum 1. srpna.
S posledním říjnem skončí dosavadní způsob volného pohybu osob
Mluvčí premiéra Johnsona také v pondělí potvrdila, že k 31. říjnu skončí volný pohyb občanů zemí EU podle současných pravidel. Změny se budou týkat lidí se záznamem v rejstříku trestů, vůči nimž bude uplatňován přísnější postup. O dalších změnách se teprve jedná.
Mluvčí tak podle deníku The Guardian reagovala na zprávy tisku o tom, že britské ministerstvo vnitra plánuje ukončit volný pohyb občanů z členských států EU v případě brexitu bez dohody hned 31. října.
Sdružení the3million, které hájí zájmy 3,6 milionu občanů Unie žijících ve Spojeném království, to označilo za lehkomyslnost, která otevírá cestu k diskriminaci. Údajný záměr kritizovala také opozice. V Británii žije mimo jiné asi 100 tisíc Čechů.
Předchozí vláda chtěla přechodné období
Ukončení volného pohybu občanů unijních států je dlouhodobou politikou britské vlády. Kabinet premiérky Theresy Mayové, kterou na konci července Johnson vystřídal, však plánoval přechodná opatření i v případě brexitu bez dohody. Ta měla platit do prosince 2020 a zachovat některá stávající pravidla.
Podle listu Mail on Sunday ale nynější ministryně vnitra Priti Patelová dala úředníkům za úkol, aby našli způsob, jak ukončit volný pohyb osob už za osm týdnů. Do brexitu zbývá 73 dní.
Server Independent píše, že Patelová, která je zastánkyní rázné odluky země od EU, usiluje o ukončení volného pohybu, ačkoli není připraven žádný náhradní systém. Pro prosazení svého záměru chce obejít parlament, který by se patrně postavil proti. „Děje se tak navzdory varování před chaosem a před tím, že by se lidé ocitli v právním vakuu,“ dodal server.
Londýn se jen snaží tlačit na Brusel, odhaduje tisk
Opoziční prounijní liberální demokraté označili postup ministerstva za brutální. Patelová je podle nich odtržená od reality. „Co by to znamenalo pro unijní občany, kteří žijí ve Spojeném království, odcestovali do zahraničí a pak se chtěli vrátit?“ otázal se mluvčí liberálních demokratů pro otázky vnitra Ed Davey. Vedlo by to podle něj k absurdním situacím, kdy například zdravotní sestra z unijní země, která bude během brexitu na dovolené v zahraničí, se nebude smět do Británie volně vrátit.
Britská média nicméně spekulují, že zprávy o ukončení volného pohybu osob k 31. říjnu mají Bruselu vyslat signál o nekompromisním postoji Londýna s cílem dosáhnout nových jednání o brexitové dohodě.
