Novým lídrem britské vládní Konzervativní strany se stal Boris Johnson. Ve středu se stane také premiérem Spojeného království. Ve vnitrostranických volbách získal 92 tisíc hlasů, jeho konkurent Jeremy Hunt jich dostal 47 tisíc. Johnson chce především dokončit proces vystoupení z Evropské unie, přičemž nevyloučil ani odchod bez dohody.
Johnson v projevu po zvolení poděkoval svému soupeři i odcházející premiérce. Vyzdvihl přínos strany pro rozvoj země. Za největší úkol považuje najít rovnováhu mezi dobrým partnerstvím s Evropou na jedné straně a demokratickou vlastní správou Spojeného království na druhé. „Splnit brexit, sjednotit zemi a porazit Jeremyho Corbyna,“ vytyčil své hlavní priority.
Zopakoval, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu. Svou novou vládu chce sestavit v příštích dnech. Do vlády chce vnést novou energii a „probudit spícího obra“. „Porazíme negativní věci, zajistíme skvělou policii, zajistíme skvělé vzdělání, budeme pomáhat domácnostem a sjednotíme skvělou zemi,“ zvolal.
Připustil také, že jeho zvolení nebude všem po chuti. „Vím, že budou lidé, kteří zpochybní vaše moudré rozhodnutí,“ řekl členům strany. „Kampaň skončila a práce začíná,“ dodal.
Vpodvečer Johnson mluvil také před poslaneckým klubem své strany. Podle účastníků setkání nový šéf zopakoval, že Británie musí opustit Evropskou unii do 31. října. Slíbil také, že do výkonu funkce ministerského předsedy vloží maximální energii a prohlásil, že je třeba Británii chránit před Corbynem. Johnson rovněž řekl, že si nepřeje předčasné volby.
Menšinový konzervativní kabinet pod vedením Johnsona bude ve sněmovně podporovat desítka poslanců severoirské Demokratické strany (DUP) stejně, jako podporovala vládu Theresy Mayové. Předsedkyně strany Arlene Fosterová potvrdila, že dohoda o podpoře platí dál a obě strany se ještě sejdou k jednání ohledně programových priorit.
Odcházející premiérka Mayová uvedla, že Johnsona bude jakožto řadová poslankyně plně podporovat. Podle lídra opozičních labouristů Corbyna nemá nový premiér podporu Británie a měly by přijít volby.
Šéfka příští Evropské komise von der Leyenová, která se funkce ujme v listopadu, podle agentury Reuters uvedla, že doufá v dobrý pracovní vztah s Johnsonem. Připustila ale, že před nimi stojí výzvy. Americký prezident Donald Trump napsal, že Johnson bude jako předseda vlády skvělý.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček považuje za důležité, že si konzervativci vybrali nové vedení a mohou pokračovat v procesu odchodu Británie z EU. Politici z obou stran Lamanšského kanálu se mají znovu začít setkávat už tento týden. „Lze očekávat, že ta jednání mohou přitvrdit,“ myslí si. Připomněl, že Unie stále považuje za nejlepší dohodu dojednanou s Mayovou a dopad odchodu bez dohody by byl zásadní. „Je potřeba počkat na to, s čím nový premiér přijde,“ předeslal ministr.
O budoucím premiérovi rozhodly desetitisíce straníků
Nového lídra konzervativců prostřednictvím korespondenčního hlasování v uplynulých týdnech volilo asi 159 320 řadových straníků, účast dosáhla 87 procent. Do finále se proti Johnsonovi dostal současný ministr zahraničí Jeremy Hunt.
„Kdyby měli lídra Konzervativní strany volit britští voliči, tak by nejspíš vyhrál Jeremy Hunt. Ale tím, že ho volilo oněch 160 tisíc registrovaných členů strany, tak ten obrázek je úplně jiný. Typický registrovaný člen Konzervativní strany je bílý muž, nadprůměrně movitý, který přesáhl šedesátku. Podle toho se vedla i kampaň,“ komentovala volbu ve vysílání ČT analytička Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Johnson je podle ní mezi straníky populární, protože ho vnímají jako silného a charismatického politika, který má největší šanci v následujících volbách porazit šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna. Prý obdivují také jeho humor a inteligenci.
„Johnson je žoviální, charismatický, se specifickým tahem na branku a ironizujícím, někdy sebeironizujícím humorem,“ popsal politika výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.
Jeho podpora však není úplně jednoznačná. Svým osobitým politickým stylem si nadělal spoustu nepřátel. Jeho kabinet tak dozná oproti současnému složení změn. Už tři ministři ohlásili demise. Jedním z nich je ministr financí Philip Hammond, který nesouhlasí s odchodem své země z Evropské unie bez dohody, což Johnson nevylučuje.
Klíčové téma: Brexit
Právě očekávaná schopnost dotáhnout brexit do konce pomohla podle Brusenbauch Meislové Johnsonovi do čela strany a vlády. Nedávný průzkum mezi konzervativci ukázal, že většina z nich si přeje vystoupení z Unie i za cenu odtržení Skotska nebo Severního Irska, za cenu vážných ekonomických problémů i za cenu rozpadu Konzervativní strany.
„Mnohé z toho, co Johnson o brexitu říká, je holá nepravda,“ upozorňuje však analytička. „Například hovoří o tom, že i kdyby Británie odešla bez dohody, tak během přechodného období si vyjedná nějaké výhodné podmínky. Ale to je nesmysl, protože přechodné období jako takové je součástí ujednání ve výstupové dohodě,“ podotýká s tím, že pokud Británie odejde bez dohody, žádné přechodné období pravděpodobně nenastane.
Reálný plán brexitu podle ní Johnson nemá. Tvrdí, že chce dohodu, která bude mít šanci projít parlamentem. Unie však odmítá jednat o jakékoliv jiné dohodě, než je ta, kterou dojednala s premiérkou Mayovou a kterou několikrát zamítl britský parlament.
Ekonom Petr Bartoň z CEVRO Institutu upozornil: „Brexit je vlajkovou lodí tohoto konkrétního střetu, ale ať už dopadne jakkoliv, premiér bude na nějakou dobu muset řešit domácí politiku, která poslední dva, tři roky zůstávala v pozadí.“
Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Jak říká, v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromou školu Eton a Oxford.
Kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.
Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale poté se jeho politická kariéra občas ocitla v ohrožení. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.
Do stínového kabinetu, již pod vedením premiéra Davida Camerona, se vrátil v prosinci 2005. Byl jím do července 2007.
Johnson byl v květnu 2008 zvolen starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy se v Londýně konaly olympijské hry. V roce 2016 se rozhodl neusilovat o třetí mandát a věnovat se jiným funkcím v rámci své Konzervativní strany. Jeho nástupcem byl zvolen labourista Sadiq Khan, který se stal prvním muslimským starostou britské metropole.
Johnson patří k hlavním tvářím odchodu Británie z Evropské unie (EU). Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur.
V červnu 2016, po referendu, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, patřil Johnson k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Johnson však oznámil, že se o tato místa ucházet nebude a 13. července 2016 se stal ministrem zahraničí ve vládě premiérky Theresy Mayové. Kvůli neshodám týkajícím se podoby brexitu ale z vlády odešel.
