Britská premiérka Mayová skončila v čele konzervativců. Vládu zatím povede dál

Nahrávám video

Britská premiérka Theresa Mayová se v pátek vzdala funkce lídra Konzervativní strany, kterou zastávala od července 2016. V čele vlády ještě zůstane nejméně do konce července, kdy by měl být znám nový lídr a zároveň její nástupce na premiérském postu. Mayová odchází poté, co se jí nepodařilo v parlamentu prosadit dohodu o podmínkách brexitu, kterou dojednala s ostatními zeměmi Evropské unie.

Svůj konec v čele konzervativců ohlásila už před dvěma týdny po několika dnech stupňujícího se tlaku ze strany stranických kolegů i členů jejího kabinetu. Ve svém projevu před dveřmi Downing Street 10 zdůraznila, jak moc si váží toho, že měla možnost sloužit zemi, kterou miluje. Odchod z čela své strany Mayová dokoná odesláním dopisu poslaneckému klubu konzervativců známému jako Výbor 1922.

Hledání nového stranického lídra začne oficiálně až příští týden, ačkoli někteří kandidáti byli známí už 24. května. První fáze procesu bude v pondělí, kdy budou zájemci podávat přihlášky do volebního procesu, k čemuž potřebují podporu osmi poslanců.

Následovat budou hlasování na úrovni zákonodárců, z nichž vzejdou dva adepti s největší podporou. Mezi nimi se na závěr budou rozhodovat řadoví členové Konzervativní strany, kterých je přes 150 tisíc.

Hunt a Johnson ve frontě

Aktuálně jeví zájem o nahrazení Mayové jedenáct konzervativců. Podle britských médií mají zatím na své straně nejvíce poslanců bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

„Dlouhodobě se očekává, že finalní duel bude mezi Michaelem Govem a Borisem Johnsonem,“ uvedla pro ČT Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dodává ale, že ne vždy se favorizovaný kandidát nakonec stává lídrem.

„Stalo se to například v roce 2005, kdy byl favorizován David Davis, budoucí ministr pro brexit,  ale lídrem se nakonec stal David Cameron. To stejné v roce 1990, kdy byl hlavním favoritem Michael Heseltine, nikoliv John Major.  Ostatně v roce 1975 nebyla ani Margaret Thatcherová hlavní favoritkou,“ dodala akademička.

Předpodkládá se tedy, že na výsledek bude mít vliv mnoho faktorů včetně debaty kandidátů, kterou 18. června odvysílá britská stanice BBC. 

Brexit bez dohody je nepřijatelný jen pro minimum kandidátů

Co se týče brexitu, kandidáti pokrývají široké spektrum názorů na budoucí směřování Británie ve vyjednáváních. Pouze tři z jedenácti kandidátů považují brexit bez dohody za nepřijatelný, osm z nich ho považuje za možný a dvě kandidátky si naopak tvrdý brexit přejí.  

Britský deník The Times s odvoláním na vysoce postavený evropský zdroj v pátek napsal, že bez ohledu na to, kdo v premiérském křesle Mayovou vystřídá,  Německo a dalších 25 členských států EU podpoří případné další odložení brexitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak již dříve avizoval, že další odklad brexitu nepodpoří, pokud ze strany Británie nedojde k výrazné změně strategie.  

Většina vlád členských zemí se podle zdroje domnívá, že budoucí lídr britských konzervativců bude nucen do konce října, kdy vyprší stávající lhůta pro odchod Spojeného království z EU, vyhlásit druhé referendum. To by dolní komoru britského parlamentu dostalo z patové situace. Podle zdroje se proto počítá i s variantou dalšího odkladu do jara.

Zároveň se však většina evropských vlád podle zdroje shoduje, že nové datum brexitu nesmí být později než v červnu příštího roku, protože se členské státy budou muset dohodnout na budoucím víceletém finančním rámci unie, tedy dlouhodobém rozpočtu pro roky 2021 až 2027.

Nového lídra čeká rozštěpená strana i společnost

Podle Brusenbauch Meislové bude ale nový lídr konzervativců i nadále čelit rozštěpené straně, která je stejně jako britská společnost polarizovanější než kdy dříve. „Očekává se, že k žádnému posunu v usmiřování strany nedojde a nástupce Theresy Mayové bude vyhrocenější v postoji k Evropě a Evropské unii,“ řekla odbornice.

Jaké jsou další plány současné premiérky po odchodu z čela vlády, zatím není jasné. Brusenbauch Meislová ale uvedla, že je pravděpodobné, že se Mayová z veřejného života na nějakou dobu stáhne.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled