Jihokorejský soud nařídil Japonsku odškodnit sexuální otrokyně z druhé světové války

Jihokorejský soud nařídil Japonsku, aby odškodnil dvanáct žen, které byly za druhé světové války nuceny sloužit v nevěstincích pro japonské vojáky. Tokio na verdikt reagovalo s rozhořčením. Podle agentury Reuters by případ mohl znovu rozdmýchat diplomatický spor mezi oběma zeměmi.

Historikové odhadují, že takzvaných „utěšitelek“, jak jsou nedobrovolné válečné prostitutky eufemisticky nazývány, bylo asi dvě stě tisíc. Šlo nejen o Korejky, ale také o Číňanky, Indonésanky a ženy z dalších asijských zemí. Většina z nich je nyní již po smrti.

Podle Tokia vyřešila otázku sexuálních otrokyň dohoda o normalizaci vztahů mezi Jižní Koreou a Japonskem z roku 1965 a další dohoda mezi oběma zeměmi z roku 2015. Ta zahrnovala japonskou omluvu a japonskou nabídku, že vloží miliardu jenů (asi 206 milionů korun) do fondu pomoci obětem. Soul se na oplátku zavázal, že přestane Tokio v této citlivé otázce kritizovat.

Soud v jihokorejské metropoli Soulu nicméně nyní nařídil Japonsku zaplatit každé z dvanácti Jihokorejek 100 milionů wonů (1,9 milionu korun). Ani jedna z výše uvedených dohod totiž podle soudu nezbavuje ženy práva žádat kompenzace.

„Byl to zločin proti lidskosti, který Japonsko páchalo systematicky, svévolně a ve velké míře, čímž porušovalo mezinárodní normy,“ uvedl soudce Kim Čong-kon. Jihokorejky byly obětí „surových sexuálních praktik“, které jim způsobily fyzická poranění, pohlavní nemoci, nechtěná těhotenství a těžké duševní trauma, dodal. Sedm z dvanácti obětí, které se obrátily v roce 2013 na soud, od té doby zemřelo a jsou zastupovány svými rodinami.

Japonsko podle premiéra nemůže verdikt přijmout

Japonský premiér Jošihide Suga v reakci prohlásil, že Japonsko nemůže verdikt přijmout. Také hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató označil rozsudek za „nepřijatelný“ a vyzval Soul, aby podnikl „patřičná opatření“.

Náměstek japonského ministra zahraničí Takeo Akiba si předvolal jihokorejského velvyslance, aby mu předložil oficiální protest. Velvyslanec řekl, že se bude snažit zabránit „nežádoucím dopadům“ soudního verdiktu na vzájemné vztahy.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že soudní verdikt respektuje. Zároveň zdůraznilo, že bude usilovat o to, aby obě země pokračovaly v konstruktivní spolupráci.

Téma sexuálních otrokyň komplikuje vztahy mezi Jižní Koreou a Japonskem dlouhodobě. Dohodu z roku 2015 podepsala někdejší konzervativní vláda svržené jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje, ale část Jihokorejců ji kritizuje, mimo jiné proto, že Japonsko odmítá přijmout plnou právní odpovědnost za tyto zločiny. Jihokorejský prezident Mun Če-in po svém nástupu do funkce v roce 2017 prohlásil, že Japonsko není v postavení, aby si mohlo dovolit hlásat, že problém sexuálních otrokyň je vyřešený.

Japonsko okupovalo Korejský poloostrov od roku 1910 do roku 1945 a části Číny v letech 1931 až 1945. Během druhé světové války pak bylo Japonsko součástí osy Berlín-Řím-Tokio a spáchalo na okupovaných územích řadu zločinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 18 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 8 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 10 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...