Káhira - V Káhiře v noci skončila konference syrských opozičních organizací, jejímž cílem bylo dojednat společný postup proti režimu prezidenta Bašára Asada. Dohodly se jen na základních bodech postupu po pádu prezidenta Asada, jako je jeho vyloučení z politiky nebo rozpuštění vládní strany Baas. Spory nadále zůstávají například v otázce náboženství či zastoupení etnických menšin. Schváleny byly dva nezávazné dokumenty a podle arabských médií potvrdily vážné rozpory, které syrskou opozici rozdělují. Schůzka nakonec skončila rvačkou kvůli kurdské otázce.
První ze schválených dokumentů obsahuje všeobecné směrnice, jimiž by se mělo řídit přechodné období, druhý zásady pro politické uspořádání demokratické Sýrie po Asadově pádu. Delegáti podpořili fungování povstalecké syrské armády, rozpuštění vládní Socialistické strany arabské obrody (Baas) a vyloučení prezidenta Asada z budoucího politického života země.
Na vytvoření jednotného orgánu zastřešujícího celou opozici se ale na 250 účastníků konference nedohodlo. Neshodli se ani na tom, zda mají požádat o zahraniční vojenský zásah. Neshody panovaly i v otázce náboženství a jeho role v budoucím syrském uspořádání.
Spor o osud syrských Kurdů nakonec způsobil rvačku
Jednání v luxusním egyptském hotelu, které probíhalo pod záštitou Ligy arabských států, nakonec vyústilo ve fyzické potyčky, jež vyvolal spor kolem osudu syrských Kurdů. Když delegáti odmítli uznat autonomní práva Kurdů, jejich delegáti se rozhodli jednání opustit. Přitom došlo ke rvačce, při níž podle očitých svědků létal vzduchem nábytek a došlo na pěstní souboje. Klid nakonec musela zjednat hotelová ochranka.
„Slova 'kurdští lidé' byla v dokumentu zcela opomenuta. I opozice stále uvažuje stylem vlastním syrskému režimu,“ prohlásil Muhammad Mousa Muhammad, předseda kurdské opoziční rady. Kurdové tvoří desetinu obyvatel země a v minulosti čelili diskriminaci ze strany režimu i umělému zamlčování jejich identity. Ostatní opoziční skupiny tvrdí, že otázku Kurdů chtějí řešit. „Snažíme se prezentovat před národem, že Kurdové i Arabové by měli žít v jednotě a postupovat společně,“ podotkl člen opozice.
Vedle Arabů a Kurdů žije v Sýrii i třeba perská, arménská nebo turkménská menšina. Země je rozdělená i nábožensky. Deset procent obyvatel vyznává křesťanství, ostatní islám, právě rozpory mezi většinovými sunnity a vládnoucí menšinou šíitských Alávidů jsou jednou z příčin právě probíhajícího konfliktu.
