Hitlerův cylindr i Heydrichův dopis. Židy pobouřila dražba nacistických předmětů

Nahrávám video

V přepočtu milionové částky vynesla kontroverzní dražba v Německu. Mnichovský aukční dům nabídl stovky osobních věcí Adolfa Hitlera a dalších představitelů nacistického režimu. Vedení Evropské židovské obce akci odsoudilo. Obávalo se, že ji zneužijí neonacisté. Ředitel aukčního domu ale kritiku odmítá a tvrdí, že jeho zákazníky jsou především muzea.

Dražba více než osmi set osobních věcí vysoce postavených nacistů se odehrála v Mnichově. Zájem měli dražitelé také o předměty z majetku Hitlerovy dlouholeté milenky a posléze i manželky Evy Braunové. Její modrozelený kabát se vydražil za 6000 eur (153 tisíc korun), koktejlové šaty z černého hedvábí za 4600 eur (117 tisíc korun). 

V aukci se objevily i předměty spojené s dějinami Česka a Slovenska. Dopis s podpisem zastupujícího říšského protektora v protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha se vydražil za 4600 eur (117 tisíc korun) a pásku označující příslušníka slovenské polovojenské organizace Hlinkova garda obdrží nový majitel za 850 eur (21 700 korun). Za cylindr, který nosil sám Hitler, zaplatil nový majitel v přepočtu přes milion 200 tisíc korun. Ještě vyšší zájem byl o Mein Kampf ve stříbrné edici, který se prodal v přepočtu za tři a čtvrt milionu. „Je to historický předmět jako každý jiný,“ míní ředitel aukčního domu Hermann Historica Bernhard Pacher.

„Zdaleka největší část zákazníků, kteří u nás nakupují, tvoří muzea, státní sbírky a soukromí sběratelé, kteří se tématem velmi pečlivě zabývají,“ uvedl. Podle něj si dává aukční síň záležet na tom, aby se nacistická memorabilia nedostala do rukou nesprávných lidí. Účastníci dražby museli podepsat dokument, ve kterém prohlašují, že pohrdají nacistickou ideologií.

Pohoršení Židé

S názorem Pachera nesouhlasí předseda Evropské židovské obce, který se už předminulý týden v dopise obrátil na aukční síň, aby prodej podobných předmětů ještě zvážila. V textu zdůraznil, že to není nelegální, ale nemorální.

Rabín Menachem Margolin z Evropského židovského svazu (EJA) připomněl, že během nacistické hrůzovlády zahynulo šest milionů evropských Židů. Aukce je podle Margolina ale nevhodná i vzhledem k nárůstu antisemitismu v současné Evropě.

Podle předsedy Židovské obce v Praze Františka Bányaie je ale klíčové, aby předměty nesloužily k propagaci nacismu. „V německé aukci je zajímavé to, že každý dražitel se musí registrovat. Což je velice dobrá zbraň, aby se to nedostávalo do rukou lidí, kteří to mají pro ideologické, a nikoliv pro sběratelské nebo historické účely,“ podotkl Bányai.

Svastiky, říšské orlice, části uniforem běžně nabízejí internetové aukční síně. Dražba v domě Hermann Historica ale budí rozporuplné reakce i proto, že se koná právě v Mnichově.

„Debata v Mnichově je do určité míry symbolická, protože Mnichov je zrodem nacistického hnutí v Německu, tam Hitler začal svoji politickou kariéru,“ upozornil odborník na extremismus Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Kontroverzních dražeb bylo víc

Není to poprvé, kdy síň Hermann Historica čelí kritice kvůli dražbě předmětů spojených s nacistickými pohlaváry. Před třemi lety nabízela mosaznou kapsli, v níž byl kyanovodík, kterým se v Norimberku krátce před svou popravou otrávil Hermann Göring, či spodní prádlo a noční košili říšského maršála.

Do dražby tehdy šly i ponožky a kravaty Adolfa Hitlera či rentgenové snímky a lékařské zprávy o jeho zdravotním stavu, které vznikly poté, co vůdce přežil atentát z 20. července 1944. Část Hitlerovy uniformy se tehdy vydražila za 275 tisíc eur (nyní sedm milionů korun).

Podobnou otázku řešily úřady i v hornorakouském Braunau. Dům, kde se nacistický vůdce narodil, vláda před necelými třemi roky vyvlastnila. Bála se, že by se z něj stalo poutní místo neonacistů. Teď rozhodla, že bude sloužit jako policejní stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 mminutami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 1 hhodinou

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 2 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 2 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.